Jaroslav Kyša a Richard Loskot: Tma představ| Prodlouženo do 17/12

S radostí oznamujeme znovuotevření výstavy ve čtvrtek 3.12. Výstava bude trvat do čtvrtku 17.12. Těšíme se na vás! ♡

První společná výstava Jara Kyši a Richarda Loskota neplánovaně a přitom podnětným způsobem navazuje na výstavu Kde jsou lvi? / Ubi sunt leones? ve velké galerii MeetFactory. Zatímco skupinová výstava se ptá po možnosti nalezení nedotčených a doposud divokých míst na naší planetě a zaměřuje se na fenomén cestovatelů a dobrodruhů, Kyša s Loskotem jakoby se symbolicky obraceli zpět k postavě „sedícího“ vědce, jež své výpravy za poznáním uskutečňuje zevnitř – v laboratoři či prostoru simulace vnějších fenoménů (v tomto případě konkrétně planetárium). Pokud dnes hledáme prostor, který je dosud neprozkoumaný a nepopsaný, musíme se od Země obrátit ke hvězdné obloze – vesmír, jakkoli současní astrofyzici zaplňují další a další bílá místa na jeho „mapě“, pro nás stále ukrývá nesčetná území lvů.

Richarda Loskota, který nám svou instalací v Kostce umožňuje kráčet ve hvězdách a pohlédnou na naši planetu „zvenku“ (pohled, který dnes můžeme vnímat jako zkušenost těch největších dobrodruhů moderní doby), inspirovala na první pohled jednoduchá otázka, která ovšem stojí za tisíciletým vývojem astronomie a astrofyziky: proč je noční obloha černá, když jde o nekonečný vesmír s nesčetným množstvím hvězd, které by teoreticky měly v součtu zářit mnohem víc než naše Slunce za dne? Součástí odpovědi na tuto otázku je nejenom faktor rozlohy, místa či vzdálenosti, ale také faktor času. Stáří vesmíru a jeho rozpínání zapříčiňují, že i když fakticky téměř celá obloha homogenně září, my ze svého místa v časoprostoru už nejsme (vlivem tzv. rudého posuvu) schopní toto světlo vidět. Ona temnota neznámého, do níž si lidstvo může projektovat představy lvů a příšer, ráje a pekla, je tedy v tomto smyslu pouze naše neschopnost uvidět v ní světlo.

Jaro Kyša vystavuje v Kostce zkrácenou verzi svého nového tříkanálového filmu Poradie vĺn. Anonymizovaná ruka připomínající demonstraci zvláštního pokusu tu nakládá s objekty, které jsou samy o sobě nosiči „jiného“ času – kapka ropy, střípek meteoritu, zkamenělý trilobit. Výsledkem je destrukce nebo doslova zmizení objektu, které opět můžeme vnímat jako odkaz k času bytí, respektive jeho dočasnosti. Formálně je pak tato rovina významu ještě umocněna sofistikovanou asynchronicitou trojice obrazů.

Otázku paralelní výstavy „kde“, tak můžeme doplnit ještě o otázku „kdy“ - naše snaha poznat a prozkoumat se promítá nejen do míst, ale také do časů, a v tomto smyslu obývají oni přísloveční lvi většinu historie Země i vesmíru. Ve vrstvách času pod našima nohama i v mezihvězdných dálkách je stále co objevovat. Poeticky řečeno nás však lvi vyhlíží také z budoucnosti, která navzdory veškerému možnému poznání pro nás vždy zůstane tmou představ.

          ---
Jaroslav Kyša Poradie vl'n
HD video, 10min
Kamera: Denis Kozerawski, Zvuk: Tomáš Prištiak, Technická spolupráca: Dušan Dobiaš
2020

Jaroslav Kyša (*1981) žije a tvoří v Bratislavě. Studoval v Ateliéru svobodné kreativity 3D na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích a v Ateliéru prostorové komunikace + na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění, kde v současnosti působí jako asistent Antona Čierneho. Absolvoval rezidence v New Yorku (Brooklyn Langer Residency), Lipsku (Halle 14) či Slovinsku (CELEIA). Ve své interdisciplinární tvorbě poukazuje především na současnou společnost. Diváka často konfrontuje s fyzikálními a přírodními zákony, čímž odkazuje k lidstvu a geopolitickým otázkám. „Korupcí základních lidských přesvědčení a poznáním o fyzických principech povzbuzuji zpochybňování obecných jistot.“ V roce 2011 se stal laureátem Szpilman Award, v roce 2017 vyhrál hlavní cenu Nadace NOVUM a v letech 2004 a 2014 byl finalistou Ceny Oskára Čepana. Zastupuje ho galerie ZAHORIAN & VAN ESPEN v Bratislavě a Praze.

Richard Loskot (*1984)
Hlavou vzhůru
intermediální instalace
2020

Richard Loskot (*1984) je absolvent Fakulty umění a architektury na Technické Univerzitě v Liberci (ateliér Vizuální komunikace). Dva roky také studoval na Akademie der Bildenen Künste v Mnichově (ateliér Magdaleny Jetelové). Tvorba Richarda Loskota je založena na procesuálnosti a vytváření situací a prostředí, která tematizují samotné lidské vnímání. Využívá přitom sofistikovaných prostředků a moderních technologií, které ve výsledku na diváka mohou působit jako propracovaný kouzelnický trik. Pravidelně prezentuje svou práci na samostatných výstavách zejména v Česku a na Slovensku, mj. v Národní galerii v Praze, Domě umění města Brna či Galerii hl. m. Prahy, a také na skupinových výstavách u nás i v zahraničí, např. Biennale Giovany Monza, galerie Rotor v Grazu či v Astrup Fearnley Museet v Oslu. V roce 2013 byl jedním z finalistů ceny Blumm Prize v Bruselu. V roce 2007 zvítězil v soutěži Exit (Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem) a v letech 2012, 2014 a 2017 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2018 založil skupinu UAII orientující se na tvorbu prostředí. Zastupuje ho galerie Boccanera v Trentu.

                       

Jaroslav Kyša a Richard Loskot: Tma představ
vystavující: Jaroslav Kyša (SK), Richard Loskot (CZ) 
kurátorka: Tereza Jindrová
produkce: Jan Vítek 

foto Studio Flusser 

vernisáž: 22. 9. 2020 v rámci akce Veřejný dům / Public House 

Z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia.  

Speciální poděkování: Marek Kolasa a Planetárium Ostrava.  

otevírací doba: pondělí–neděle 13:00–20:00 
Galerie Kostka není bezbariérová