30. 9., 20:00

režie: Kai Ohrem
hraje: Ivana Uhlířová

scéna a kostýmy: Tereza Šímová a Patricia Talacko
hudba: Andreas Stoffels
video: Amin El- Arousi
překlad: Petr Štědroň

Německý režisér Kai Ohrem zinscenoval společně s českým týmem text autorky Dey Loher Země beze slov.

rezervace zde

Ve hře Země beze slov zkoumá autorka možnosti, jak dát podobu něčemu beztvarému, co na člověka útočí a přemáhá ho. Klade si otázky, jak ztvárnit bolest, jak ji spoutat na plátně, jak popsat v monologu zděšení oběti i pozorovatele a zachovat si přitom schopnost reflexe vlastní umělecké produkce.Hra reaguje na možnosti umění v dnešním světě. Dea Loher vytvořila působivé monodrama kladoucí nepohodlnou otázku, co může umění
v našem světě ztvárnit, způsobit, změnit.

Povídá mi majitel klubu: Vy jste teda přijela do K., abyste namalovala něco o tomhle městě? Máte už teda nějakou představu, co by to mohlo být? Můžu si jeden exemplář pověsit v klubu? Na chvilku jsem zadržela dech a říkám mu: Nojo, myslím, že asi nahodím králíky, co v té vaší krásné oáze strašidel hopkají v trávě, nebo namaluju ten skvělej bazén odpoledne s těma hošanama, jak ucucávají džin tonic, a vypadat to bude jako od toho Hockneyho, jenomže těm hošanům bude chybět ruka nebo noha nebo hlava, protože šlápli na minu, než se mohli naučit plavat. Je to ono, co byste si tak představoval? On krátce přemýšlel a pak fakt řekl: Ale v našem klubu nejsou žádné oběti nášlapných min. A já jsem se nedala do hlasitýho smíchu.

Berlínský režisér Kai Ohrem má kromě tvorby na německých scénách (Hamburg - Thalia, Berlin - Eigenreich…) zkušenosti s režiemi v zahraničí (Rakousko, Polsko, Bělorusko), v České republice se jedná o jeho první režii.

Vstupné: 100/150

MeetFactory je podporována grantem hl. m. Prahy.
Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Goethe-Institut Praha.

Autorská práva k překladu zastupuje Aura-Pont, s. r. o., Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4.

*
In LAND OHNE WORTE begibt sich eine Malerin auf die Suche nach einer Sprache des Schmerzes. Wie dem Gestaltlosen, das einen zu überwältigen droht, Gestalt geben? Angesichts der allgegenwärtigen Gräuel von Krieg und Elend erkundet die Malerin Möglichkeiten, den Schmerz darzustellen, auf die Leinwand zu bannen. Dea Loher gelingt es in dem Monolog, den Schrecken der Opfer wie den des Betrachtens zu beschreiben und dabei die eigene Kunstproduktion zu reflektieren.
LAND OHNE WORTE ist eine Reflexion über die Möglichkeit von Kunst in unserer heutigen Welt: In K., einer Stadt am Rande der Menschlichkeit, hat eine Malerin Krieg, Gewalt und Armut erlebt, die sich nicht mehr darstellen lassen. Seither weiß sie nicht mehr, was ihr Sujet in der Kunst noch sein könnte. Dea Loher hat ein eindrucksvolles Monodrama geschaffen, das die unbequeme Frage stellt, was Kunst in unserer Welt darstellen, bewirken, verändern kann.