Vtáčkovia, siroty a blázni (ČSSR 1969, rež. Juraj Jakubisko, 82min)

28. 7., 20:00

Dva muži, jedna žena, jeden blázen, několik ptáčků a M. R. Štěfánik. To jsou ve zkratce hlavní hrdinové filosofické fresky, která je zprávou o nespoutanosti lidské fantazie, o základech naší civilizace i o mezilidských vztazích. Děj filmu je rozložen do několika scén, kdy tragické střídá komické a lidský úděl je tematizován prostřednictvím barev, zvuků a her uprostřed polorozpadlého domu. Na dnešní dobu možná až příliš metaforické dílo dokáže dodnes upoutat pozornost svou nespoutaností, vynikajícími hereckými výkony a filmovostí, která nemá v československém filmu obdoby.

Vstup zdarma!

Již potřetí připravil Film klub MeetFactory letní komponovaný blok bezplatných filmových projekcí, tentokrát máte možnost pod názvem “Léto” zhlédnout klasiku slovenské nové vlny šedesátých let.

4. 8. - Panna zázračnica (ČSSR 1966, rež. Štefan Uher, 100min)
11. 8. - L’alie polné (ČSSR 1972, rež. Elo Havetta, 87min)
18. 8. - Ja milujem, ty miluješ (ČSSR 1988, rež. Dušan Hanák, 97min)

Slávnosť v botanickéj záhradě (ČSSR 1969, rež. Elo Havetta, 95min)

21.7., 20:00

Děj filmu je situován do vinařské vesnice Babinol na svazcích Malých Karpat a točí se kolem matriarchální rodiny hospodské Marie. Dobře vypadající žena má osm dcer, ale žádného manžela. Přitom však všechny dcery mají jednoho otce - Pištu Domčeka. Ten se sice od mládí chystá na svatbu, ale v poslední chvíli vždy ztratí odvahu, uteče a poustevničí v kolibě na vinici. Klidný život ve vsi naruší až příchod světoběžníka Pierra, který chce uskutečnit “zázrak” a po letech toulání konečně někde zakotvit.

Vstup zdarma!

Již potřetí připravil Film klub MeetFactory letní komponovaný blok bezplatných filmových projekcí, tentokrát máte možnost pod názvem “Léto” zhlédnout klasiku slovenské nové vlny šedesátých let.

28. 7. - Vtáčkovia, siroty a blázni (ČSSR 1969, rež. Juraj Jakubisko, 82min)
4. 8. - Panna zázračnica (ČSSR 1966, rež. Štefan Uher, 100min)
11. 8. - L’alie polné (ČSSR 1972, rež. Elo Havetta, 87min)
18. 8. - Ja milujem, ty miluješ (ČSSR 1988, rež. Dušan Hanák, 97min)

322 (ČSSR 1970, rež. Dušan Hanák, 92min)

14. 7., 20:00

Jeden z nejtěžších filmů československé nové vlny sleduje příběh muže, který onemocní rakovinou a ve světle této diagnózy se mu svět stane velmi nepříjemným místem pro život. Ne ani tak kvůli lhostejnosti lidí, které kolem sebe má, ale kvůli výčitkám, kterými se častuje za chyby, co v minulosti udělal. Jeho probuzené svědomí ho týrá a zároveň mu vrací lidskou tvář. Svět, ve kterém žije, však na lidskost jaksi pozapomněl. Film je sice velmi osobní, ale zároveň odkazuje k daleko širšímu pohledu na tehdejší československou společnost. Jeden z nejsilnějších hereckých výkonů celé historie československého filmu v hlavní roli podává Václav „Hujer” Lohniský.

Vstup zdarma!

Již potřetí připravil Film klub MeetFactory letní komponovaný blok bezplatných filmových projekcí, tentokrát máte možnost pod názvem “Léto” zhlédnout klasiku slovenské nové vlny šedesátých let.
21. 7. - Slávnosť v botanickej záhradě (ČSSR 1969, rež. Elo Havetta, 95min)

28. 7. - Vtáčkovia, siroty a blázni (ČSSR 1969, rež. Juraj Jakubisko, 82min)

4. 8. - Panna zázračnica (ČSSR 1966, rež. Štefan Uher, 100min)

11. 8. - L’alie polné (ČSSR 1972, rež. Elo Havetta, 87min)

18. 8. - Ja milujem, ty miluješ (ČSSR 1988, rež. Dušan Hanák, 97min)

Kristove roky (ČSSR 1967, rež. Juraj Jakubisko, 93min)

7. 7., 20:00

Debut Juraje Jakubiska vypráví příběh slovenského studenta, který žije v Praze. Kosmopolitní město mu nabízí nesčíslné množství podnětů a možností, ale on se nemůže zbavit dojmu, že mu život jen utíká mezi prsty, že všechny ty mejdany vedou zase jen k pocitu prázdnoty, který nelze ničím zaplnit. Na druhé straně pak stojí jeho slovenské zázemí, kde čas utíká zvolna, život si až příliš často zahrává s osudy hrdinových nejbližších a vše je tak nějak pevně svázáno se Zemí a Bohem. Jakubiskův debut nás zavede na bohémský Žižkov i na Východní Slovensko. Fascinující vizualista dnes již dávno zmizelých míst a tradic je největší devízou filmu.

Vstup zdarma!

Již potřetí připravil Film klub MeetFactory letní komponovaný blok bezplatných filmových projekcí, tentokrát máte možnost pod názvem “Léto” zhlédnout klasiku slovenské nové vlny šedesátých let.

14. 7. - 322 (ČSSR 1970, rež. Dušan Hanák, 92min)

21. 7. - Slávnosť v botanickej záhradě (ČSSR 1969, rež. Elo Havetta, 95min)

28. 7. - Vtáčkovia, siroty a blázni (ČSSR 1969, rež. Juraj Jakubisko, 82min)

4. 8. - Panna zázračnica (ČSSR 1966, rež. Štefan Uher, 100min)

11. 8. - L’alie polné (ČSSR 1972, rež. Elo Havetta, 87min)

18. 8. - Ja milujem, ty miluješ (ČSSR 1988, rež. Dušan Hanák, 97min)

Slnko v sieti (ČSSR 1963, rež. Štefan Uher, 90min)

30. 6., 20:00

Dospívání na sklonku padesátých let bylo ovlivněno rock’n'rollem, odporem k autoritám a hlavně změnami, které na Slovensko přineslo budování první republiky a následně i industrializace po roce 1948. Mladík Fajolo se věnuje focení, randí se slečnou na střeše bratislavského činžáku a vrací se na léto na venkov, kde pro své fotografie nachází ideální „objekty” - staré ženy a muže, jejichž vztah k rodné zemi daleko převyšuje tehdejší propagandistické představy o „osvobozených rolnících”. Film svou moderní poetikou fascinuje dodnes a jeho název je také jménem pro prestižní slovenské filmové ceny, které jsou ekvivalentem Českého lva.

Vstup zdarma!

Již potřetí připravil Film klub MeetFactory letní komponovaný blok bezplatných filmových projekcí, tentokrát máte možnost pod názvem “Léto” zhlédnout klasiku slovenské nové vlny šedesátých let.

7. 7. - Kristove roky (ČSSR 1967, rež. Juraj Jakubisko, 93min)

14. 7. - 322 (ČSSR 1970, rež. Dušan Hanák, 92min)

21. 7. - Slávnosť v botanickej záhradě (ČSSR 1969, rež. Elo Havetta, 95min)

28. 7. - Vtáčkovia, siroty a blázni (ČSSR 1969, rež. Juraj Jakubisko, 82min)

4. 8. - Panna zázračnica (ČSSR 1966, rež. Štefan Uher, 100min)

11. 8. - L’alie polné (ČSSR 1972, rež. Elo Havetta, 87min)

18. 8. - Ja milujem, ty miluješ (ČSSR 1988, rež. Dušan Hanák, 97min)

Cinematerapie (ČR 2010, rež. Ivan Vojnár, 107 min)

23. 6., 20:00

Film, který vznikl na inzerát, je nečekanou a pokornou alternativou současným televizním formátům, postavených na odhalování soukromí slavných i neslavných lidí. Voyeurismus, který nám média každodenně servírují je jen odvrácenou stranou omezených možností přirozené komunikace, které postihuje čím dál tím více lidí. Právě tito z různých důvodů „vyřazení” nám ve filmu otevřou své srdce a podají zprávu o tom, jak se dá i nedá žít. Přirozený styl a ohleduplnost Vojnárovy režie je v českém autorském dokumentu vzácností.

vstupné: 50,-

rezervace zde

Půl čtvrté (ČR 2006, rež. Tomáš Hodan, 74min)

16. 6., 20:00

Zakarpatská Ukrajina, bývalá část meziválečného Československa, učinila po pádu komunismu zvláštní krok. Krok směrem zpátky. Lidé byli okolnostmi donuceni vrátit se ke starému způsobu života, obnovili chlévy, začali znovu chovat krávy, ovce a kozy, pěstovat na malých políčkách brambory, orat pluhem taženým koňmi. Na Zakarpatí se zastavil čas, ale nikoho to příliš netrápí. Oproti obvyklým cestopisům nebo poetickým snímkům velmi zemitý film, kterých je v českém dokumentu zoufale málo.

vstupné: 50,-

rezervace zde

Česká RAPublika (ČR 2009, rež. Pavel Abrhám, 90min)

9. 6., 20:00

James Cole a Hugo Toxx jsou obávané figury českého rapu. Pavel Abrhám a jeho scénárista Tomáš Bojar zas příslibem pro českou dokumentární scénu. Provokativní film, ve kterém sledujeme nejrůznější nápady výše jmenovaných „zlobivých” umělců, kterým skutečně není nic svaté. Česká společnost tak ve filmu odhaluje svojí strnulou tvář, kdy sranda naráží na byrokracii a semknuté šiky rozezlených „obyčejných”, neznají slitování. Autoři tohoto projektu koneckonců také ne.

vstupné: 50,-

rezervace zde

Slepé lásky (Slovensko 2008, rež. Juraj Lehotský, 77min)

2. 6., 20:00

Když se tento nenápadný snímek dostal do programu festivalu v Cannes, asi málokdo tušil, že si odtud odnese jednu z cen a stane se jedním z nejúspěšnějšíh slovenských filmů všech dob. Příběh několika slepců je poetickou sondou do světa tmy a především do světa fantazie všech protagonistů. Režisér Lehotský s naprostou lehkostí ukazuje, že film o lidech s postižením se dá natočit úplně jinak, než bychom čekali.

vstupné: 50,-

rezervace zde

[lang_cz-cs]Pět překážek (Dánsko/Švýcarsko/Belgie/Francie 2003, rež. Lars von Trier a Jorgen Leth, 90min)

12. 5., 19:00

Jak natočit krátký film pětkrát jinak? A ještě k tomu s pěti překážkami od Larse von Triera? Trier se k zásadnímu dánskému dokumentaristovi Jorgenovi Lethovi hlásí jako jednomu z inspiračních zdrojů, cítí se být niterně osloven jeho záměrně omezujícími slohotvornými prvky. Leth kdysi (1967) natočil dokumentární experimentální esej Dokonalý člověk o lidském těle i lidských činnostech. Teď tito dva vstupují do spolupráce, přičemž je jejich vztah definován jako otrokář (Trier) a zotročený (Leth). Trierův rozkaz pro Letha zní natočit remake Dokonalého člověka pětkrát jinak, tak, jak on určí.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Režiséra Larse von Triera není třeba příliš představovat. Dá se vlastně velmi jednoduše říct, že tento dánský filmař patří již dvacet let k nejdůležitějším osobnostem evropského filmu, že je to autor s nálepkou provokatéra a že rozděluje publikum na své zaryté zastánce a ještě ostřeji vymezené odpůrce. Jeho poslední film Antikrist, který jsme v MF uváděli v lednu, byl médií a diváky přijat vskutku hystericky. Na jedné straně se příznivě hodnotili kinematografické kvality filmu, kritici však Trierovi připisovali mysoginství a emocionální vyděračství. Při pohledu na jeho předchozí filmy však můžeme dospět k poznání, že Trier je autorem mnoha tváří a že nic není tak černobílé, jak se na první pohled zdá. Novinkou v dubnovém programu je také projekt Živé kino, ve kterém se představí filmy jedné z nejpozoruhodnějších postav současného českého nezávislého filmu, režiséra Martina Ježka. Ten i své filmy sám vymýšlí, natáčí, střihá, promítá a uvádí a ukazuje. S Trierem mají společný třeba motiv lišky, která se zcela nezávisle tak nějak dostala do jejich posledních filmů a v obou diváky výborně baví.[/lang_cz-cs]

Manderlay (Dánsko/Švédsko/Nizozemí/Francie/Německo/UK 2004, rež. Lars von Trier, 139min)

5.5.,20:00

V druhé části plánované americké trilogie, založené na motivu USA jako země neomezených možností, uvádí Trier znovu na scénu postavu Grace - hrdinky svého předchozího snímku Dogville (Nicole Kidmanovou však vystřídala Bryce Dallas Howardová, známá z Vesnice M. Nighta Shyamalana). Grace a její otec se z Colorada počátku 30. let přesouvají do Alabamy, na starou plantáž jménem Manderlay, kde jsou konfrontováni s děsivou krutostí a nespravedlností otroctví. Není divu, že Grace nemůže zůstat stranou a rozhodne se zasáhnout. Ovšem s jakým výsledkem…

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace
[lang_en-us]Manderley (Denmark/Sweden/Netherlands/France/Germany/UK, 2004, directed by Lars von Trier, 139 mins.

5. 5., 20:00

In the second part of a projected trilogy based on the motif of the USA as a land of oportunity, Trier reintroduces Grace - the heroine of his previous film Dogville (Nicole Kidman was replaced by Byrce Dallas Howard, known for her part in M.Night Shyamalan’s Village). In early 1930s Grace and her father move from Colorado to an old plantation called Manderlay in Alabama where they are confronted with savage cruelty and injustice of slavery. It is no surprise that Grace cannot stand apart and decides to intervene…with unexpected results…

booking

[/lang_en-us]

Režiséra Larse von Triera není třeba příliš představovat. Dá se vlastně velmi jednoduše říct, že tento dánský filmař patří již dvacet let k nejdůležitějším osobnostem evropského filmu, že je to autor s nálepkou provokatéra a že rozděluje publikum na své zaryté zastánce a ještě ostřeji vymezené odpůrce. Jeho poslední film Antikrist, který jsme v MF uváděli v lednu, byl médií a diváky přijat vskutku hystericky. Na jedné straně se příznivě hodnotili kinematografické kvality filmu, kritici však Trierovi připisovali mysoginství a emocionální vyděračství. Při pohledu na jeho předchozí filmy však můžeme dospět k poznání, že Trier je autorem mnoha tváří a že nic není tak černobílé, jak se na první pohled zdá. Novinkou v dubnovém programu je také projekt Živé kino, ve kterém se představí filmy jedné z nejpozoruhodnějších postav současného českého nezávislého filmu, režiséra Martina Ježka. Ten i své filmy sám vymýšlí, natáčí, střihá, promítá a uvádí a ukazuje. S Trierem mají společný třeba motiv lišky, která se zcela nezávisle tak nějak dostala do jejich posledních filmů a v obou diváky výborně baví.

Smrt čeká všude (USA 2009, rež. Katheryn Bigelow, 131min)

28. 4., 20:00

Nebezpečná hra na kočku a myš uprostřed válečného chaosu. Elitní tým pyrotechniků má v Bagdádu plné ruce práce, zatímco musí čelit pastím a odstřelovačům v prostředí, kde každý může být nepřítelem a každá věc může skrývat bombu. Přímočarý film, který více než akci zkoumá psychologii postav a zároveň nenápadně napadá kánon amerických válečných filmů. Snímek navíc sám o sobě svedl zajímavý souboj s obřím velkofilmem Avatar, jenž na letošním Oscarovém klání zcela pokořil. Autorka se poprvé výrazněji prosadila thrillerem Bod zlomu a orwellovským sci-fi Zvláštní dny.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Ženy za kamerou

Již dávno neplatí, že ženský film je zcela specifickým žánrem. Možná ještě před pár lety byla režisérkám vymezována role, jakou měly první spisovatelky v devatenáctém století. Dnes je tedy situace mnohem pestřejší, ale co zůstalo je fakt, že filmařky téměř ze zásady zůstávají autorskými osobnostmi. Nepřizpůsobují se zaběhnutým kánonům, hledají svůj autentický rukopis a téměř vždy stojí mimo hlavní proud komerční kinematografie. Dubnový program je tedy sestaven tak, aby představil rozličné práce žen, které hýbou filmovým světem z pozice sice malých, ale o to přesvědčivějších filmů. Marjane Satrapi filmem Persepolis debutovala, zbyta něj získala několik desítek filmových cen. Valeria Bruni-Tadeschi zas svými lehkými, intelektuálními komediemi ve stylu Woodyho Allena okouzlila třeba i Michaela Hanekeho. Jane Campionová je skutečnou matadorkou filmové režie a do českých kin si zatím bohužel neumí najít cestu její poslední film Brigit Star o životě Johna Keatse. Katheryn Bigelow je pak čertvou držitelkou Oscara za film Smrt čeká všude, který je zcela žánrovým filmem, ale na druhou stranu nejzajímavějším příspěvkem o americkém angažmá v irácké válce, který od jejího skončení ve Státech vznikl.

Piková trojka (Austrálie, USA, Velká Británie 2003, rež. Jane Campion, 119min)

21. 4., 20:00

Příběh profesorky moderní angličtiny je především sondou do života osamělé ženy, která podléhá svodům tajuplného a mužného detektiva. Ten v jejím okolí vyšetřuje sérii vražd, která se hlavní hrdinky začne nebezpečně osobně dotýkat. Film lavíruje na hranici thrilleru a kriminálního žánru, ale to je až na druhém místě za vytříbenou a tajemnou atmosférou tělesnosti, které se postavy postupně oddávají. Campionová vždy zkoumala ženskou duši a nabízela ženskou filmovou perspektivu, ale v tomto filmu jí dotáhla k radikálnosti a neobyčejné poetičnosti. V hlavních rolích Meg Ryan, Mark Ruffalo, Kevin Bacon a Janiffer Jason Leigh.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Ženy za kamerou

Již dávno neplatí, že ženský film je zcela specifickým žánrem. Možná ještě před pár lety byla režisérkám vymezována role, jakou měly první spisovatelky v devatenáctém století. Dnes je tedy situace mnohem pestřejší, ale co zůstalo je fakt, že filmařky téměř ze zásady zůstávají autorskými osobnostmi. Nepřizpůsobují se zaběhnutým kánonům, hledají svůj autentický rukopis a téměř vždy stojí mimo hlavní proud komerční kinematografie. Dubnový program je tedy sestaven tak, aby představil rozličné práce žen, které hýbou filmovým světem z pozice sice malých, ale o to přesvědčivějších filmů. Marjane Satrapi filmem Persepolis debutovala, zbyta něj získala několik desítek filmových cen. Valeria Bruni-Tadeschi zas svými lehkými, intelektuálními komediemi ve stylu Woodyho Allena okouzlila třeba i Michaela Hanekeho. Jane Campionová je skutečnou matadorkou filmové režie a do českých kin si zatím bohužel neumí najít cestu její poslední film Brigit Star o životě Johna Keatse. Katheryn Bigelow je pak čertvou držitelkou Oscara za film Smrt čeká všude, který je zcela žánrovým filmem, ale na druhou stranu nejzajímavějším příspěvkem o americkém angažmá v irácké válce, který od jejího skončení ve Státech vznikl.

Herečky (Francie 2007, rež. Valeria Bruni Tadeschi, 107 min)

14. 4., 20:00

Marcelline je obletovaná herečka, kterou už unavují herecké i milostné nabídky. Když však ale těsně před svými čtyřicetinami dostane hlavní roli v Turgeněvově divadelní hře Měsíc na vsi, setká se po dlouhé době s přítelkyní z herecké akademie, která mezi tím stihla založit rodinu. Marcelline propadne úzkosti, co dál se svým prázdným osobním životem. Lehká tragikomedie o stárnoucí herečce, její neurotické matce, pochybných milencích a Turgeněvově hře. Ve filmu kromě autorky samotné zazáří špičkový francouzští herci jako Mathieu Amalric, Noemi Lvovsky nebo Louis Garell. Snímek byl oceněn na festivalu v Cannes.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Ženy za kamerou

Již dávno neplatí, že ženský film je zcela specifickým žánrem. Možná ještě před pár lety byla režisérkám vymezována role, jakou měly první spisovatelky v devatenáctém století. Dnes je tedy situace mnohem pestřejší, ale co zůstalo je fakt, že filmařky téměř ze zásady zůstávají autorskými osobnostmi. Nepřizpůsobují se zaběhnutým kánonům, hledají svůj autentický rukopis a téměř vždy stojí mimo hlavní proud komerční kinematografie. Dubnový program je tedy sestaven tak, aby představil rozličné práce žen, které hýbou filmovým světem z pozice sice malých, ale o to přesvědčivějších filmů. Marjane Satrapi filmem Persepolis debutovala, zbyta něj získala několik desítek filmových cen. Valeria Bruni-Tadeschi zas svými lehkými, intelektuálními komediemi ve stylu Woodyho Allena okouzlila třeba i Michaela Hanekeho. Jane Campionová je skutečnou matadorkou filmové režie a do českých kin si zatím bohužel neumí najít cestu její poslední film Brigit Star o životě Johna Keatse. Katheryn Bigelow je pak čertvou držitelkou Oscara za film Smrt čeká všude, který je zcela žánrovým filmem, ale na druhou stranu nejzajímavějším příspěvkem o americkém angažmá v irácké válce, který od jejího skončení ve Státech vznikl.

Persepolis (Francie, USA 2007, rež. Marjane Satrapi, Vincent Paronnaud, 95 min)

7. 4., 20:00

Film vznikl podle autorčina vůbec prvního íránského komiksu, který autobiograficky zachycuje dospívání v porevolučním Íránu. Na historické události se tak díváme pohledem dospívající dívky, do jejíhož vnitřního světa pronikáme i skrze čistě osobní témata. Film sklidil mimořádný ohlas jak na festivalu v Cannes, tak později v běžné distribuci. Film byl nominován na Zlatý Glóbus a na Oscara za nejlepší animovaný film.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Ženy za kamerou

Již dávno neplatí, že ženský film je zcela specifickým žánrem. Možná ještě před pár lety byla režisérkám vymezována role, jakou měly první spisovatelky v devatenáctém století. Dnes je tedy situace mnohem pestřejší, ale co zůstalo je fakt, že filmařky téměř ze zásady zůstávají autorskými osobnostmi. Nepřizpůsobují se zaběhnutým kánonům, hledají svůj autentický rukopis a téměř vždy stojí mimo hlavní proud komerční kinematografie. Dubnový program je tedy sestaven tak, aby představil rozličné práce žen, které hýbou filmovým světem z pozice sice malých, ale o to přesvědčivějších filmů. Marjane Satrapi filmem Persepolis debutovala, zbyta něj získala několik desítek filmových cen. Valeria Bruni-Tadeschi zas svými lehkými, intelektuálními komediemi ve stylu Woodyho Allena okouzlila třeba i Michaela Hanekeho. Jane Campionová je skutečnou matadorkou filmové režie a do českých kin si zatím bohužel neumí najít cestu její poslední film Brigit Star o životě Johna Keatse. Katheryn Bigelow je pak čertvou držitelkou Oscara za film Smrt čeká všude, který je zcela žánrovým filmem, ale na druhou stranu nejzajímavějším příspěvkem o americkém angažmá v irácké válce, který od jejího skončení ve Státech vznikl.

Samaritánka (Korea 2004, rež. Kim Ki-duk, 96 min)

31. 3., 20:00

Dvě soulské středoškolačky získávají peníze na cestu do Evropy zvláštním způsobem: Jae-young se prostituuje a Yeo-jin jí pomáhá hledat zákazníky. Dívky na tom nevidí nic divného. Jednoho dne se však Jae-young smrtelně zraní. Kamarádka ji sama donese do nemocnice a posléze se rozhodne nabízet své tělo jejím klientům, avšak s překvapivým záměrem, jehož cílem je vykoupení. K dalšímu zlomu v komorním, do sebe uzavřeném příběhu dojde, když dívčin otec, povoláním detektiv, náhodou zjistí, co dělá jeho dcera po škole.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Dech (Korea 2007, rež. Kim Ki-duk, 84 min)

24.3., 20:00

„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,” říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah.
projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Čas (Korea, Japonsko 2006, rež. Kim Ki-duk, 94min)

17. 3., 20:00

Až polovina mladých Korejců ve věku okolo 20 let postupuje plastické operace, aby změnili a zatraktivnili svůj zevnějšek. Film pojednává o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit razantní plastickou operaci obličeje a úplně změnit svůj vzhled, aby byla pro něj zůstala atraktivní a neokoukaná. Kim Ki-duk se opět zabývá svým oblíbeným tématem mezilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby.
projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Úterý 9. 3. 2010 - Sobota 13. 3. 2010, MeetFactory (Ke sklárně 15, Praha 5, 15000) & NoD café (Dlouhá 33, Praha 1, 110 00)

Lunchmeat: http://www.lunchmeat.cz/en/index-1.html
Festival microsite: http://www.lunchmeat.cz/festival.

Line-up
PÁTEK 12. BŘEZNA
Přednášky:
Ilan Katin
Videojack (lecture plus livecinema: The Master and Margarita)
Live:
Ghostmother
GLGN & Jimmy Pe(é) vs. Tvprodukt
Fuss! - Spanish showcase
Annie Hall vs. Pintaycolorea - Spanish showcase
Rec_Overflow - Spanish showcase
Ikonika vs. Video Jack
Torent de Bites (Schultzi + Ilan Katin)
Czech a/v projects, DJs…

SOBOTA 13. BŘEZNA
Přednášky:
Pintaycolorea
Lil’jun
VJ Entter
Aalto
Live:
Jahbitat vs. Lil’jun - Spanish showcase
The Stereovideo Project - Spanish showcase
Ad Bourke vs. VJ Kolouch - Red Bull Music Academy
Kidkanevil vs. Inity - Red Bull Music Academy
Nosaj Thing vs. Aalto
C.H.District vs. VJ  Comankh
Yes, Robot vs. VJ Entter - Spanish showcase
Czech a/v projects, DJs…

Vstup:
Oba dny předprodej: 490 Kč / 19 EUR

Na místě se slevou:

oba dny 490 Kč / 19 EUR
pátek 290 Kč / 11 EUR
sobota 350 Kč / 13 EUR
Na místě:
(bez registrace)

oba dny 550 Kč / 21 EUR
pátek 330 / 13 EUR
sobota 390 / 15 EUR

Organizátoři:
Lunchmeat (lunchmeat.cz) s podporou MeetFactory (meetfactory.cz) a NoD café (nodcafe.cz)

3-Iron (Korea 2004, rež. Kim Ki-duk, 90 min)

10.3., 20:00

Hrdiny tohoto vizuálně vytříbeného vyprávění jsou dva mladí lidé, jejichž náhodné setkání přeroste ve zvláštní milostný vztah. Mladík Tae-suk vlastní jen silnou motorku, s níž objíždí město a vyhledává prázdné byty, v nichž pak nějaký čas přebývá. Nají se a na oplátku vypere prádlo a spraví rozbité věci. Snaží se zmizet před návratem majitelů, což se mu ne vždy podaří. V jedné domněle prázdné vile se setká s týranou manželkou bohatého muže. Kim Ki-duk natočil snímek během velmi krátké doby; nenápadnou formou v něm nabízí osobitou meditaci nad násilím, nespravedlností a krutostí…

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

4 měsíce, 3 týdny, 2 dny (r. Cristian Mungiu, Rumunsko 2007, 113min)

17. 2., 20:00

Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalismu, těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, o silném přátelství. Film získal nejvyšší ocenění, Zlatou Palmu, na MFF v Cannes v roce 2007.

projekce z dvd, v originálním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Duše

Duchovní filmy jsou většinou synonymem pro rozvleklá dramat plná humanismu, intelektuálního poselství a pro většinového diváka je to spíše další z důvodů, proč se autorskému filmu vyhýbat. V našem výběru proto figurují hned dvě duchovní komedie, jeden pop film a výjimečné post-socialistické drama. Francouzská komedie Louise-Michel je pokračovatelem tradice surrealistického filmu a kombinuje ji s aktuálními metafyzickými otázkami o řešení finanční krize. Skafandr a motýl nás zavede do hlubin duše člověka, jenž pouze silou své osobnosti dokáže zůstat v kontaktu s ostatními, i když mu na těle po ochrnutí neslouží téměř jediný sval. 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny jsou zachycením trýznivého okamžiku, který může nastat v životě každé ženy, ovšem zkomplikuje se díky nesvobodným poměrům, ve kterých hlavní hrdinka žije. Mám rád Huckabees je jednou z nejvkusnějších komedií poslední doby, která si dělá srandu jak z politiky nadnárodních firem, tak z věčného hledání receptu na spokojený duchovní život.

Skafandr a motýl (r. Julian Schnabel, Francie/USA 2007, 112 min)

10.2., 20:00

Jedno mrknutí znamená ano, dvojí mrknutí ne - tenhle jediný způsob komunikace zbyl Jean-Dominiquesovi Baubymu, šéfredaktorovi časopisu Elle a otci dvou dětí, poté co byl stižen mozkovou mrtvicí, kvůli níž ochrnul na celé tělo. S výjimkou jednoho očního víčka. Pomocí dvou specialistů a lidí z jeho blízkého okolí se učí opět integrovat do společnosti a rozhodne se prostřednictvím ojedinělé komunikační metody nadiktovat román. Film získal 4 nominace na Oscara.

projekce z dvd v původním znění s českými titulky

vstupné: 50,-

rezervace

Téma: Duše

Duchovní filmy jsou většinou synonymem pro rozvleklá dramat plná humanismu, intelektuálního poselství a pro většinového diváka je to spíše další z důvodů, proč se autorskému filmu vyhýbat. V našem výběru proto figurují hned dvě duchovní komedie, jeden pop film a výjimečné post-socialistické drama. Francouzská komedie Louise-Michel je pokračovatelem tradice surrealistického filmu a kombinuje ji s aktuálními metafyzickými otázkami o řešení finanční krize. Skafandr a motýl nás zavede do hlubin duše člověka, jenž pouze silou své osobnosti dokáže zůstat v kontaktu s ostatními, i když mu na těle po ochrnutí neslouží téměř jediný sval. 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny jsou zachycením trýznivého okamžiku, který může nastat v životě každé ženy, ovšem zkomplikuje se díky nesvobodným poměrům, ve kterých hlavní hrdinka žije. Mám rád Huckabees je jednou z nejvkusnějších komedií poslední doby, která si dělá srandu jak z politiky nadnárodních firem, tak z věčného hledání receptu na spokojený duchovní život.

35 panáků rumu / 35 Rhums (Francie, Německo 2008, rež. Claire Denis, 100min)

13.1., 20:00

Film o otcovské lásce s podmanivou hudbou britských Tindersticks. Lionel je řidičem RER, pařížských vlaků, které vedou až na vzdálená předměstí, odkud lidé denně dojíždějí za prací do vnitřní Paříže a navečer se zase vracejí do svých sídlištních bytů. V jednom takovém bydlí i Lionel se svou dcerou Joséphine, kterou po smrti ženy sám vychoval. Žijí spolu v tiché harmonii, do níž nenechají proniknout ani své přátele. Zůstali jeden pro druhého, ale Joséphine dospívá a bude chtít žít i svůj vlastní život. Čas běží a Lionel si začíná uvědomovat, že přichází změna, která může znamenat i jejich rozloučení. Intimní a emocionálně silné drama o obyčejných lidských věcech.

Tělo je v součansém filmu vnímáno spíše povrchně. V žánrech jako horor, které s proměnami těla přímo pracují, defilujá teenageři, skandální snímky tělo totálně odhalují a k amtérismu směřující pornografie ho demaskuje. Existují ovšem filmy, které tělo a tělesnost ukazují jinak. Antikrist je filmem, který do těla diváka vstupuje a vynutí si reakci a to nejen díky explicitním záběrům, které v něm jsou, ale především díky technice, jakou je natočen. 35 panáků rumu odhalují, že v našem každodením, obyčejném životě, jsou dotyky těla nad  míru důležitým komunikačním prvkem. Hlad pak ukazuje tělo, které může sloužit jako zbraň, metaforu těla jako kriminálu. Old Boy je ukázkou fyzického filmu, kdy tělo je jen schránkou, hodnou ke zničení.

vstupné: 50,-

rezervace

Antikrist/Antichrist (Dánsko, Německo, Polsko 2009, rež. Lars von Trier, 104min)

6.1. 2010, 20:00

Film, který se stal jednoznačně nejskandálnějším snímkem letošního festivalu v Cannes.
Kultovní režisér Lars von Trier se po delší odmlce rozhodl přetavit své deprese do strhujícího filmu na pomezí hororu a psychologického thrilleru. Příběh manželského páru, který se musí vyrovnat s bolestnou ztrátou dítěte, má blízko k legendárnímu Shining Stanleyho Kubricka. Charlotte Gainsbourgová, jejíhož partnera si zahrál Willem Dafoe, získala za roli Cenu pro nejlepší ženskou herečku na festivalu v Cannes. Tělo -

Tělo je v současném filmu vnímáno spíše povrchně. V žánrech jako horor, které s proměnami těla přímo pracují, defilujá teenageři, skandální snímky tělo totálně odhalují a k amtérismu směřující pornografie ho demaskuje. Existují ovšem filmy, které tělo a tělesnost ukazují jinak. Antikrist je filmem, který do těla diváka vstupuje a vynutí si reakci a to nejen díky explicitním záběrům, které v něm jsou, ale především díky technice, jakou je natočen. 35 panáků rumu odhalují, že v našem každodením, obyčejném životě, jsou dotyky těla nad míru důležitým komunikačním prvkem. Hlad pak ukazuje tělo, které může sloužit jako zbraň, metaforu těla jako kriminálu. Old Boy je ukázkou fyzického filmu, kdy tělo je jen schránkou, hodnou ke zničení.
vstupné : 50,-

rezervace

mše za tři mrtvé muže

16. 12., 20:00

scénář a režie: Miroslav Bambušek

Film Jan Hus - mše za tři mrtvé muže je výsostně politický v tom smyslu, že se zabývá lidmi, kterým běh věcí veřejných nebyl lhostejný.

rezervace zde

prvníkamera: Jakub Halousek
druhá kamera: Martin Ježek
třetí kamera: Martin Klapper
zvuk: Michal Gábor
asistent zvuku: David Nagy
střih: Kateřina Krutská Vrbová
hudba: Petr Kofroň
výprava:Jana Preková, Zuzana Bambušek Krejzková, Tomáš Bambušek
producent:Radim Špaček, NFI
koproducenti: Hypermarket Film s.r.o., Mezery o.s.
distributor: AČFK

Osoby a obsazení:
Český reformní kazatel Jan Hus………………….. Milan Stehlík
Levoruký vrah……………………………………………. Tom Sorel
Hrobník……………………………………………………… M.C. Kohh
Polský ekonom Ryszard Siwiec……………………. Michal Pěchouček
Historik Maciej……………………………………………. Igor Chmela
Maria Siwiec……………………………………………….. Natálie Drabiščáková
Obsluha archivu č.1…………………………………….. Leoš Noha
Obsluha archivu č.2…………………………………….. Halka Třešňáková
Anglický automechanik Graham Bamford……….. Tomáš Jeřábek
Narkoman Joe…………………………………………….. Radim Špaček
Správce krematoria……………………………………… Passi Mökele
Východoněmecký kněz Oskar Brüsewitz………. Karel Dobrý
Novinář Jonathan………………………………………… Thomas Zielinski
Agent Stasi č. 1…………………………………………… Jiří Černý
Agent Stasi č. 2…………………………………………… Jan Kačena
Biskup Baumer……………………………………………. Miloslav Mejzlík
Taxikář………………………………………………………. Aleš Bambušek
Dětské role:
Carla Bamford……………………………………………… Mathias Schenker
Elžběta Siwiec………………………………………………. Mia Krejzková
Inocenta Siwiec…………………………………………….. Julie Štormová
Adam Siwiec…………………………………………………. František Drábek
Mariusz Siwiec……………………………………………… Vojtěch Drábek
Vit Siwiec…………………………………………………….. Kryštof Lepšík
Děti z evangelické obce Drossdorf-Rippicha….. žáci 1.stupně ZŠ Praha Slivenec-Ke Smíchovu 16

Film Jan Hus - mše za tři mrtvé muže je výsostně politický v tom smyslu, že se zabývá lidmi, kterým běh věcí veřejných nebyl lhostejný.
Ve filmu ovšem nepůjde o žádnou Husovu biografii. Chceme Jana Husa prezentovat spíše jako bolestivou otázku, která prostupuje ze středověku do naší současnosti. Jako otázku, která nás vybízí k aktivitě tím, že protestuje, útočí a trpí; jako otázku, která se dnes otvírá jako kudla.
Časově je film zakotven do druhé půle dvacátého století. Geograficky se vztahuje
k dějinám tzv. „východního bloku”. Hus k nám dnes přichází, aby byl znovu pochopen; přichází a otevírá osudy tří můžu - Angličana Grahama Bamforda, Němce Oskara Brüsewitze a Poláka Ryszarda Siwiece. Ti tři mají s postavou Jana Husa společné za prvé to, že jejich život byl završen nejvyšší obětí, za druhé to, že chtěli napravit režim, jenž prokazatelně páchal bezpráví nebo ho alespoň umožňoval a za třetí to, že jejich činy byly otázkou jejich svědomí, věcí souboje, boje moderní individuality s institucemi, které ji mají zastupovat a nikoli devastovat.
Druhá linie filmu spočívá v tom, že za zmíněnými třemi muži, respektive za jejich památkou, přicházejí tři lidé, každý ze svých vlastních pohnutek. Za Oskarem Brüsewitzem přichází západoněmecký novinář Jonathan, za Grahamem Bamfordem přichází bezdomovec Joe, za Ryszardem Siwiecem přichází historik Maciej. Příběhy mrtvých osob se kříží
s příběhy žijících jednotlivců, jakoby našich zástupců. V této rovině Jan Hus vystupuje jako průvodce živých a utěšitel mrtvých.
Náš film má tedy aktualizovat radostné poselství osobní obětavosti a důslednosti, které nám po Janovi Husovi zbylo, poselství nezabavené žádnou konfesí ani ideologií. Středověká pochodeň Jan Hus.
Na závěr důvod, proč film vznikl - žijeme v prostředí, které si bolestivé otázky snaží raději nepokládat, je to pohodlnější a za posledních šedesát let jsme si na to v našem prostředí příliš navykli.

Žánr: dokumentární thriller s prvky hororu a černé komedie. S hvězdičkou.
Projekt podpořili:
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
Magistrát Hlavního města Prahy
Pražská agrární společnost
WD LUX
Reality Kapičák
Národní divadlo
Galerie Modrý hrozen
Anima
Mezzoforte

(Sieben Mulden und eine Leiche)

režie: Thomas Haemmerli

28.10, 20:00

dokumentární film

Projekce za přítomnosti tvůrce, po filmu bude následovat debata.

V chaosu bytu po zemřelé matce narazí dva bratři na pozůstalost v podobě kuriosního rodinného příběhu.

V den svých čtyřicátých narozenin se Thomas Haemmerli dozví o smrti své matky.
Po vstupu do bytu zemřelé je šokován. Ponechala byt kompletně zaneřáděný. Během jednoho měsíce se Thomas a jeho bratr ujmou úklidu bytu a najdou mezi odpadky filmové snímky rodiny, které pocházejí až z 30-tých let. Vznikne tak kuriosní rodinný příběh, ve kterém vystupují baronesky a knížata, italští sukničkáři nebo i mladý Kofi Annan. Film se odvíjí v rychlém rytmu formou nekonvenční montáže v duchu černého humoru.

http://www.messiemother.com/film/

švýcarsky a německy s anglickými titulky

vstupné: 50,-

rezervace zde

21.10.09, 20:00

Ther, Jiřička a jejich host Ondřej Brody promítají výběr krátkých filmů a reklam z čehož uvidíte například dokument Christine (1987) od anglického režiséra Alana Clarka, který byl natočen za podpory BBC.

Alan Clarke was born in Birkenhead, Cheshire, on 28 October 1935,(+1990) the son of an insurance salesman. He directed only three films specifically for cinematic release, the bulk of his prolific output being made for television. A radical, uncompromising and innovative director, his best work concerned the exposure of injustice towards the most despised and neglected groups in society.After leaving grammar school and completing National Service he emigrated to Canada.He returned to England after graduating to work in television, moving to the BBC in 1969.
Konečná rozšířená část penisu, krytá předkožkou (prepuciem). Na jeho spodině jsou nervová zakončení, která se podílejí na vysoké citlivosti této části penisu. Je tím často přirovnáván k poštěváčku u ženy?
He died from cancer on 24 July 1990 in London.

vstupné: 50,-

rezervace

7. 10., 20:00

Dokumentární úvaha o experimentálním prostoru pro umělce. Režie K. Mikulcová.

MeeFactory je projektem výtvarníka Davida Černého a jeho přátel. Původně byl projekt továrny na umění, kde by se umělci setkávali či scházeli k rezidenčním pobytům, svázán s budovou v pražských Holešovicích. Později byl přesunut na Smíchov. Režisérka Kateřina Mikulcová se ve svém dokumentárním filmu věnuje umělcům, kteří se v MeetFactory pobývají a také historii tohoto pozoruhodného projektu.
MeetFactory měla být místem průsečíků všech možných druhů umění - divadelního, hudebního a samozřejmě také výtvarného. Co vzniká na průsečících, hranách a v meziprostorech různých druhů uvažování? Jak se tento projekt zdařil či nezdařil, jaké překážky bylo nutno zdolat a jací lidé se vlastně v továrně na umění setkávají? A vědí vůbec smíchovští kolemjdoucí, co se kousek od nich odehrává?
To vše se dozvíme z vtipně a lehce se odvíjejícího filmu.
Kromě iniciátora Davida Černého v dokumentu uvidíme mimo jiné Zuzanu Blochovou, Jana Horáka, Jakuba Hoška, Davida Kollera, Miklóse Mécse, Michala Pěchoučka, Tomáše Pospiszyla nebo Jindru Zemanovou.

vstup volný

David Jařab - Vaterland - lovecký deník (2004)
st 16. 9., 20:00

Fantastický thriller s prvky černé komedie o několika kulturních střetech a jednom lovu. Návrat na staré rodinné državy po půl století může být zábavný, dobrodružný, ale i nebezpečný. Původní svět má už jen svá torza a nový ještě neukázal jasné kontury. Hra ve starém stylu se tedy může stát spouštěcím mechanismem pasti, ve které nakonec uvíznou tak trochu všichni: lovci, domorodci i tajemná kořist. Ani koloniální atmosféra však nezakryje, že jsme v srdci Evropy a že je ošidné dělit svět na první, druhý, třetí, čtvrtý .

Režisér David Jařab -”Vaterland - lovecký deník” je jeho filmový debut, pracuje jako režisér a autor divadelních her, od roku 2002 jako umělecký šéf Divadla Komedie

Výrazné role ve filmu ztvárnili zvláště Karel Roden, František Řehák a Petr Forman.
dvd projekce

vstup volný

16. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

Fero Fenič - Zvláštní bytosti (1990)
st 2. 9., 20:00

Velkou většinu českých filmů z roku 1989 či z počátku roku 1990 postihla smůla, že vznikala před 17. listopadem. U některých z nich kritický tón, jenž byl tehdy na hranici únosnosti, bude teď znít jako z jiného světa. To však neplatí o druhém celovečerním filmu Fera Feniče, který po potížích s Džusovým románem [1984] natočil rovněž s nemalými potížemi snímek Zvláštní bytosti. Tvůrce ve svém podobenství “o moci a bezmoci jedné noci” pracoval s matérií, která je sice jednoznačnou kritikou padlého režimu, ale zároveň zevšeobecňuje marasmus moci, rozkládající jak ovladatele, tak ovládané. Trojice protagonistů, bezohledný a hysterický vysoký funkcionář, cítící svůj blízký konec, jeho poněkud ordinérní sekretářka a zároveň milenka, a náhodou najatý řidič služebního auta, jinak pohraničník, který dostal “opušťák” za zastřelení “narušitele hranic”, procházejí v podivné noci jakýmsi očistcem. Původní cesta na pohřeb funkcionářovy tety se mění v bizarní putování podivným (nám všem tak důvěrně známým) světem, na jehož konci je rakev s tělem funkcionářova nemanželského a zapíraného syna, pohraničníkovy oběti. Z kruté noci účtování vychází za světlem právě jen mladý voják, zanechávaje za sebou zvláštní bytosti. Vždyť on sám byl přece také obětí …
Fenič ve spolupráci s kameramanem Jaroslavem Brabcem a skladatelem Jiřím Bulisem zvolili náročnou formu, nabitou metaforami. Jejích snímek je originální a zvláštní.

dvd projekce

vstup volný

2. 9./ Fenič - Zvláštní bytosti (90)
9. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

Věra Chytilová - Vlčí bouda (1987)

st 26. 8., 20:00

Do Vlčí boudy, staré horské chaty se symbolickým názvem, umístila režisérka a spoluautorka scénáře Věra Chytilová děj filmu, který natočila v roce 1986 na námět Daniely Fischerové. Jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kursu prožívá pod taktovkou vedoucího a dvou instruktorů snad nejdramatičtější chvíle svého života. Skupina dospívajících, v níž je jeden od druhého záměrně vzdalován, je v atmosféře narůstajícího napětí a podezírání dováděna až do situace, v níž se bude muset rozhodnout, zda pro osobní záchranu obětuje jednoho ze svého středu. V tu chvíli bude záležet už jen na nich, jak “úspěšný” bude experiment, který se začal odvíjet ve chvíli, kdy je rodiče svěřili do péče vedoucích - tří podivných bytostí…

dvd projekce

vstup volny

26. 8./ Chytilová - Vlčí bouda (87)
2. 9./ Fenič - Zvláštní bytosti (90)
9. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

Jiří Svoboda - Zánik samoty Berhof (1983)
st 19. 8., 20:00

Umělecky pozoruhodný a divácky přitažlivý film ambiciózního režiséra vypráví o temnotě násilí a milosrdenství jako krajních polohách lidstva, mezi které je vtěsnané drama lidských životů, komponované na principu extrémní dramatičnosti, s gradováním napětí a vyhrocením antagonismů. Dějištěm je česko-polsko-německé pohraničí, kraj pod Jeseníky, kde ohrožují osamělé hospodářství esesáčtí záškodníci, hlásající nesmiřitelnou nenávist a krvavou
pomstu. Gotická atmosféra filmu (kamera umocňuje všeobjímající pocit nejistoty a strachu, z plátna cítit jarní vlhkost, ponurost barev, tušený zločin, ztracený v drápech mlhy a temnotě lesních samot) je ukázkou vzácného formálního perfekcionismu. Výtvarné reminiscence a expresívní inscenační styl posouvají vyznění filmu do roviny nadčasového poselství.

dvd projekce

vstup volny

19. 8./ Svoboda - Zánik samoty Berhof (83)
26. 8./ Chytilová - Vlčí bouda (87)
2. 9./ Fenič - Zvláštní bytosti (90)
9. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

Pavel Juráček - Případ pro začínajícího kata (1969)
st 5. 8., 20:00

Hrdina filmu, Swiftův Lemuel Gulliver v moderním rouše, se dostává do tajemné země Balnibarbi, nad kterou se odedávna vznáší její hlavní město Laputa. Je to, jak hlásal pracovní název filmu, „krajina vlídných bludiček”. Setkává se zde s podivnými lidmi a prožívá podivuhodná dobrodružství, v nichž mu jde téměř vždy o život. Žánrové zařazení filmu je značně nesnadné. Psalo se o něm jako o „grotesce, plné pitoreskních příhod, honiček a rvaček”.
Stejně dobře bychom jej však mohli označit jako tragikomedii, satiru, utopii, absurdní drama, pohádku nebo politický film. Mísí se v něm sen s prvky reálného života, minulost s přítomností, poezie se satirou.
dvd projekce

vstup volny

5. 8./ Juráček - Případ pro začínajícího kata (69)
12. 8./ Vláčil - Stíny horkého léta (77)
19. 8./ Svoboda - Zánik samoty Berhof (83)
26. 8./ Chytilová - Vlčí bouda (87)
2. 9./ Fenič - Zvláštní bytosti (90)
9. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

Věra Chytilová - Sedmikrásky
st. 22.7., 20:00

Provokativně moralizující groteska o dvou dívkách, které se rozhodly být zkažené, protože „se jim na tom světě všechno jenom kazí”. Podle slov samotné režisérky jsou zakleté „do bludného kruhu pseudovztahů a pseudohodnot, což nutně vede k prázdnotě životních forem, k pózování, ať už ve zkaženosti nebo ve štěstí.” Druhý celovečerní snímek Věry Chytilové se vyznačuje rafinovaně neobvyklou formou vyprávění, sžíravou ironií a nápady hýřícími
obrazy, které tehdejší puritáni považovali za skandální. Za husákovské normalizace se Sedmikrásky staly odstrašujícím příkladem dekadentní tvorby a pečlivě střeženým trezorovým titulem. Experimentálně pojatý snímek se stal nicméně filmovou klasikou, k níž se vrací stále nové generace diváků. Na výtvarné stránce filmu spolupracovala Ester Krumbachová, za kamerou stál Jaroslav Kučera.

dvd projekce v prostorách Galerie MeetFactory

vstup volný

29.7./ Menzel - Zločin v šantánu (68)
5. 8./ Juráček - Případ pro začínajícího kata (69)
12. 8./ Vláčil - Stíny horkého léta (77)
19. 8./ Svoboda - Zánik samoty Berhof (83)
26. 8./ Chytilová - Vlčí bouda (87)
2. 9./ Fenič - Zvláštní bytosti (90)
9. 9./ Jařab - Vaterland - lovecký deník (04)

10. 6., 20:00

Připravují MgA. Eva Jiřička, MgA. Mark Ther a jejich host Mgr. David Kořínek režisér pořadu Artmix, asistent v atelieru Federica Diaze na VŠUP a člen umělecké skupiny Rafani. Provedeme vás video-večerem plných laskominek. Například krátký dokument Evy Braun o jejím životě s Adlofem Hitlerem ( v sedmnácti letech pracovala jako asistentka ve fotoateliéru Heinricha Hoffmanna, oficiálního fotografa NSDAP, kde se v roce 1929 seznámila s Adolfem Hitlerem a později se stala jeho partnerkou). Plus několik dalších dobových příspěvků a videí k tématu.

vstupné: 50,-

 rezervace zde

6.5.., 20:00

Úvodní přednáška Zbigniew Libera

Filmové představení

Kurátoři Lukasz Rorunda, Michal Wolinski ve spolupráci s Archfilmem (CSW Zamek Ujazdowski) a s Piktogram Magazine

Pawel Althamer - In a Real Time Movie, 2004
Pawel Kwiek - Úvodní čísla, 1971
Maurycy Gomulicki & Ilian Gonzalez - Mystic Dramatic Corporative, 2004
Zbigniew Libera - Film - Komentář
Robert Szczerbowski - Konec, 2006
Oskar Dawicki - Pocta všem lidem od filmu, 2006

Cinematic Projection je rekonstrukce filmového promítání složená do jednoho celku se samostatnými komponenty, jež se obvykle nacházejí v konvenčním filmovém představení. Tvoří ji následující části: trailer (Pavel Althamer), úvodní čísla (Pawel Kwiek) (Maurycy Gomulicki & Ilian Gonzalez), filmový „příběh” (rekonstrukce Zbigniewa Libery performance Pawela Kwieka), nadpis „Konec” (Robert Szczerbowski) a závěrečné titulky (Oskar Dawicki)

Cinematic Projection je pokus o oživení konceptuálních „mluvených” polských filmů ze sedmesátých let od Pawla Kwieka a Andrzeje Dluzniewského, jejichž cílem bylo vyprovokovat mentální projekci v divákově představivosti. „Filmů”, jejichž tradice sahá do dob první moderní avantagardy, zejména pak jejích dadaisticko-surrealistické varianty představované například bělehradskými Hypnists a jejich „rádio-kinematografickými básněmi”, ale také futuristickými básníky, kteří vnímali psaní jako druh kinematografické praxe.

vstupné: 50,-

rezervace zde

8.4., 20:00

Úvodní přednáška Zbigniew Libera.

- The Adventure of a Good Citizen (Dobrodružství dobrého občana) 1937
- Calling Mr.Smith ( Telefon pro pana Smithe) 1943
- The Eye and the Ear (Oko a ucho) 1944/45

Stefan Themerson byl spisovatel, Francizska Themerson malířka. On se narodil v Plocku v roce 1910, ona ve Varšavě v roce 1907. Stefan krátce studoval architekturu a fyziku, Francizska vystudovala malířství na varšavské Akademii Umění. Potkali se v roce 1930, vzali se následujícího roku, čímž zahájili svou celoživotní spolupráci, která začala natáčením filmů a psaním knih. V roce 1938 se Themersonovi přestěhovali do Paříže a po vypuknut války do Londýna. Natočili další dva filmy s Polským filmovým spolkem: dojemný propagandistický apel Calling Mr.Smith, což bylo jedinkrát, kdy použili barvu a Oko a ucho, imaginativní experiment na téma visualisace zvuku.
V roce 1948 založili Gaberocchus Press, čelní avantgardní vydavatelství v poválečné Británii, které řídili do roku 1979. V té době také oba rozvíjeli své pozoruhodné a plodné kariéry, on slovy, ona obrazy. Oba zemřeli v Londýně v roce 1988

vstupné: 50,-

1.4., 20:00

Úvodní přednáška Zbigniew Libera

Obraz/Text je filmový program sestávající z prací polských umělců, který prozkoumává přechod od nadvlády „čisté obrazovosti” moderního umění k postmoderním „textovým cvičením”, jež byly tak důležité pro vznik současného umění v šedesátých letech dvacátého století.

Kurátoři Lukasz Rorunda a Michal Wolinski ve spolupráci s Piktogram Magazine a Archívem polského experimetnálního filmu pro Tate Modern v Londýně

1. - Paulina Olowska - Vítejte na výstavě, 2005
2. - Ewa Partum - Evina báseň, 1973
3. - Jozef Robakowski - Můj film, 1974
4. - Akademia Ruchu - Evropa, 1976
5. - Willy Sasnal - Její oči, 1998
6. - Amatorski Klub Filmowy IKS Mikolow - Humbug, 1960’s
7. - Willy Sasnal - Průvodce po Nové Huti, 1997
8. - Marysia Lewandowska & Neil Cummings - Trhání, 2002
9. - Igor Krenz - Oheň je lepší než nůžky, 1990
10. - Pawel Kwiek - Já a můj telefon, 1972
11. - Willy Sasnal - Mládí, 1999
12. - Jan Simon - Já/Ty, 2004
13. - Anna Niesterowicz - HH, 2002
14. - Jozef Robakowski - Cvičení, 1972/73
15. - Andrzej Lachowicz - a část filmu Living Gallery od J.Robakowski, 1976
16. - Willy Sasnal - Anarchie, 2001
17. - Ryszard Wasko - Negace, 1973

vstupné: 50,-

25.3., 20:00

Projektor promítá videa v MeetFactory, které vybral host Martin Mazanec dohlíží Eva Jiřička, MARK THER a Koza si potrpí na elegantní zevnějšek a ráda se předvádí, je umělecky nadaná, miluje přírodu. Mohla by být nejšarmantnější bytostí na zemi, kdyby nebyla tak nestálá a pesimistická. Nikdy není spokojena se svým osudem a přivádí své spoluobčany až k zoufalství svými výroky. Své slabé stránky a vnitřní nejistoty zakrývá silnou arogancí.

vstupné: 50

rezervace zde

11. 3., 20:00

13 krátkých filmů, 109 min

vstupné 50,-

Filmy v originálním znění s anglickými titulky

rezervace zde

Coming of Age (Kenya)

Producer: Ruby Kangethe
Director: Judy Kibinge
Editors: Ronelle Loots and Kyalo Thomas
Country: Kenya
Length: 9 min.
Co-producers: Vikes Foundation, Jan Vrijman Fund, Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus
Produced by: Steps International

About the film

From de-colonization to dictatorship to a multi-party system: one woman’s account of Kenya’s route to democracy and her memories of growing up during this time.

This coming-of-age story depicts the three eras and stages leading to democracy as seen through the eyes of a girl growing up. The Kenyatta era, a time of great optimism and post-independence euphoria is reflected in the innocence and naivety of the young girl. As Kenya enters its next era of dictatorship under Daniel arap Moi, the gloom and confusion of oppression is reflected by teenage turmoil. Finally, our girl is all grown up and we find ourselves in Kenya’s third stage of democracy under Mwai Kibaki, wondering if democracy has managed to develop as much as the little girl.

About the director

Judy Kibinge is a writer and director. She began her career as an advertising copywriter, subsequently leaving her position as Creative Director at McCann Erickson Kenya in 1999 to pursue a career in film.
Her film credits include:
The Aftermath (MNET New Directions 2002)
Dangerous Affair (Baraka Films 2002)
Project Daddy (Baraka Films 2004)
She has directed numerous documentaries, including “A Voice in the Dark (The Story of a Whistleblower)” in 2005 and “Bless this Land” in 2005. She shot a countrywide cinematic study exploring Kenya’s land policy issues for the Kenya Human Rights Commission and has also produced numerous television adverts.
Don’t Shoot (South Africa)

Producer: Lederle Bosch
Director: Lucilla Blankenberg
Editor: Jari Heikkinen
Country: South Africa
Length: 11 min.
Co-producers: Vikes Foundation, Jan Vrijman Fund, Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus
Produced by: Steps International

About the film

Apartheid is a thing of the past. Thirty years after starting his career on South African television, newsreader Riaan Cruywagen is still doing his job today. What has changed for him and what has stayed the same?

Riaan Cruywagen has been reading the news on television since South Africa broadcast its first evening news show in 1976. He is the longest serving Afrikaans newsreader in the world and takes great pride in his nickname, “The face of news in South Africa”. Against the backdrop of South Africa’s spectacular transformation to democracy, Riaan explains how his professional ethics have helped keep him in the news reader’s seat through all these years of upheaval.

About the Director

Lucilla Blankenberg is a Cape Town-based filmmaker and partner in the production company Idol Pictures. Over the past six years she has worked as producer, director and editor on many documentaries such as “Casa De La Musica”, which won two South African awards, and “Through My Eyes: Blanche La Guma”, “Home is Where the Music is”, “A Truly Wonderful Adventure”, “The Devil Breaks My Heart” and “Brothers in Arms”. She has also produced and directed the youth magazine show “Sex, Drugs & HIV”. Lucilla is currently developing a female boxing series called “JAB”, and has a few other drama projects in the pipeline.
Kinshasa 2.0 (DRC = Democratic Republic of Congo)

Producer: Don Edkins
Director: Teboho Edkins
Editor: Netti Kurtzbach
Country: Democratic Republic of Congo
Length: 11 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida, Ford Foundation
Produced by: Steps International

About the film

A strong military presence looms over the streets of Congo’s capital city. Opponents to the government live a dangerous existence. Maire-Thérèse Nlandu and her niece communicate via the virtual world of “Second Life”.

Kinshasa 2.0 tells the story of how word about the arrest of Marie-Thérèse Nlandu, a woman from a prominent political family in the Democratic Republic of Congo, was spread via the Internet. Filmmaker Teboho Edkins visited Kinshasa to see how Marie-Thérèse’s arrest has affected the family.

His film depicts a tense Kinshasa, where the military is omnipresent, making it extremely difficult to film. He also watches his friend Carine use Second Life, a 3D virtual chat program, as a means of communicating with her aunt Marie-Thérèse, who is in exile in Belgium after being released from custody.
The film moves between the real city and the larger-than-life virtual world of Second Life accompanied by a silent observer - a wooden soldier who appears on the edge of most scenes, observing, waiting, watching…

About the Director

Teboho Edkins was born in the USA in 1980. While he was growing up, he spent most of his time in Lethoso, but he has also lived in Germany, South Africa and France. He is currently living in Berlin. He studied Art in Cape Town before going on to do a 2-year post-graduate residency at Le Fresnoy Studio National des Arts Contemporains in Lille, France. He is currently completing his studies with a post-graduate degree in Film Direction and Film Production at the dffb Film Academy in Berlin.
Famous Last Words (United Kingdom)

Producer: Bebe Evwaraye
Director: Avril Evans
Editor: Simon Thorne
Country: United Kingdom
Length: 7 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida, Ford Foundation
Produced by: Steps International

About the film

Shortly after the terrorist attacks in London, a young Muslim woman is travelling on the underground, constantly watched by CCTV cameras. It is not long before everything starts to look suspicious, not only to her but to the on-lookers as well.

The director’s comment on the film: “My motivation for writing this film is to evoke debate and get viewers to face up to the assumptions they may have about Muslims especially after the 7/7 bombings in London.

The then Secretary of State, John Reid, revealed that there were thirty terror plots under surveillance in the UK. This reinforced everyone’s insecurities and helped fuel the media’s pre-occupation with terrorism. The question - if we are living in a nanny state where we as citizens of Britain are being monitored… will this help create a peaceful environment or does everyone become a suspect?

The central theme of the film is of hope. What British people know of other cultures tends to be negative especially with the media and politicians focusing on the increasing number of asylum seekers and immigrants coming to Britain.

This film therefore unravels the complex attitudes people have towards ethnic minorities and their fears of travelling on public transport since the bombings of 7/7.

It also looks at the constant surveillance that civilians accept which manifests itself into a general unease where everyone, in particularly those of Muslim descent who travel on public transport, is a suspected terrorist.”

About the Director

Avril Evans currently works as a Senior Promotions Director at Red Bee Media, formerly BBC Broadcast Ltd, where she has directed and edited a diverse range of award-winning promos for the BBC channels including BBC1, BBC2, BBC4 and CBBC/Cbeebies.

In her spare time she’s made two short films: (a) “Lip Service” - Winner of Best Short Film at IBW (Images of Black Women) Film Festival and judged by BAFTA-winning filmmaker Amma Asante, and (b) “Ralph Rules”, a 20-min. film commissioned by Southwark Council & London Development Agency, which gained her a place at the Berlinale Talent Campus.

Avril is currently working on her first feature film.
Feminin - Masculin (Iran)

Producer: Sadaf Foroughi
Director: Sadaf Foroughi
Editor: Erez Laufer and Sadaf Foroughi
Country: Iran
Length: 9 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida Ford Foundation
Produced by: Steps International

About the film

A female bus driver in Tehran has got people puzzled. On her bus men have to get on at the back while women get on at the front. They start to discuss the change.

In the male-dominated society of Iran, Farahnaz Shiri, the first female bus driver in Tehran, has created her own little society on her bus. Public buses in Iran are divided into different sections for men and women. While men go through a separate entrance at the front, women have to enter the bus through the back door, and then have to sit within a restricted zone at the back of the bus, separated from the men. But in Mrs. Shiri’s bus all this is reversed. She is the governor and sole lawmaker in her little society. In her bus, men must enter through the rear entrance and sit in a restricted zone at the back of the bus. However, Mrs. Shiri struggles to prove herself in this society and must fight against a series of injustices that accompany her status as a woman in Iranian society.

About the director

Sadaf Foroughi was born in Tehran, Iran, in 1976.
She graduated with a Bachelor Degree in French Literature and continued her studies with a Masters Degree in Film Studies. She is currently studying for a PhD in Film Philosophy.
In 2004, she became a member of the Iranian Short Film Association (ISFA). In the course of her career in the film industry, she has made nine short films and worked as editor on a further four short films.

She has also worked extensively in the fields of photography and choreography. Her recent work includes the documentary produced by the Documentary and Experimental Film Centre in Iran. In 2008 she made two video installations produced by the New York Film Academy. She is currently presenting her new documentary produced by STEPS International.
Interferenze (Italy)

Producer: Amber Bordewijk
Director: Zoe D’Amaro
Editor: Marco Della Coletta
Country: Italy
Length: 12 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida Produced by: Steps International

About the film

When media mogul Berlusconi became Prime Minister in 2002, the people of Italy feared that control over the country’s television network would fall into the hands of a small group of people. As a result, pirate TV channels started appearing throughout Italy.

The right to freedom of speech is a fundamental aspect of democracy. In the countries we label democratic, is there really enough freedom to fully exercise this inviolable right? Or has this right, enshrined in our constitutions, become an unattainable, utopian ideal?

In 2002, local pirate TV stations started to emerge across Italy in response to the lack of access to public television and as a statement against the oligarchic control over the most influential medium in Italy.

INTERFERENZE explores the intriguing story of what became known as the Telestreet network, developed on the basis of the personal experience of the members of Orfeo TV, the pirate station that initiated the movement.

About the director

Zoe D’Amaro is an Italian filmmaker based in Amsterdam and a partner in the production company Godmother Films.

Over the past 8 years she has worked as writer and director on several short films and documentaries.
She took part in the Script Development Program and the Directors Coaching Program at the Binger FilmLab in Amsterdam, where she developed her first feature script, “Il Dilettante”.
Maria and Osmey (Cuba)

Producer: Diego Arrendondo
Director: Diego Arrendondo
Editor: Diego Arrendondo
Country: Cuba
Length: 8 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Ford Foundation, Danida
Produced by: Steps International

About the film

Maria has to fight her brother and the other boys in her neighbourhood to earn her place on the baseball pitch. The game is much more exciting than the news in the special announcement on the radio.

This short film tells the story of a group of Cuban kids who gather together to play a baseball game in their local neighbourhood.
Osmey and Maria make a baseball using an old deodorant can and some tape. Carlos, “the big kid”, turns up at the park with his bat and ball. He takes Osmey’s ball and hits it toward the benches. He is in charge and gets to choose the teams. Carlos decides that Maria cannot play. In the course of the match, several problems arise, which are resolved using methods that would only occur to children: Carlos’ ball breaks; Osmey finds a radio. Maria finds the original home-made ball and, as she is now the only one in possession of a ball, she is able to take charge. As she gets ready to bat, the radio at the side of the field plays a serious, official announcement, an announcement that would stop all Cubans in their tracks. But the kids, unaware of this, play on…

About the director

Diego Arredondo
Born in Mexico in 1979
Graduated with a Masters Degree from the London Film School in 2004.
In 2004, his short film “Heel” won first prize in the Straight 8 competition at Cannes. In 2005 “Tequila Chamuco” won second prize in the Straight 8 competition at Cannes and 1st prize at Cork Super 8 Fringe Festival.
He is currently working on a feature film project with a London-based production company.
He lives and works in Mexico City, directing short films, music videos and commercials.
Miss Democracy (Spain)

Producer: Virginia Romero
Director: Virginia Romero
Editor: Jaime Natche
Country: Spain
Length: 9 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Ford Foundation Danida
Produced by: Steps International

About the film

A Miss Democracy contest: the search to find the most democratic woman from the world’s most democratic countries. And who better to judge this contest than a Greek philosopher, a famous football player, a well-known gigolo and a celebrity stylist. Democracy, good looks, money and power all come into play.

About the director

Virginia Romero comes from Madrid, took part in Talent Campus in 2005 and has directed around 20 short films, short documentaries and music videos.
My Body My Weapon (India)

Producer: Kavita Joshi
Director: Kavita Joshi
Editor: SaiKat S. Ray
Country: India
Length: 9 min.
Co-producers: VIKES Foundation, Embassy of Finland in India, Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus
Produced by: Steps International

About the film

Irom Shamila has been on a hunger strike for the last seven years. She is protesting against the military emergency ruling in the Indian region of Manipur. Will her voice be heard?

Irom Sharmila is a young woman from Manipur who has been on a fast-unto-death for nearly seven years now, demanding the repeal of emergency law. For decades the state of Manipur in north-eastern India (bordering Myanmar) has been torn apart by riots and armed separatist movements. The Indian government has attempted to control the situation using military means, granting drastic emergency powers to the security forces. The army’s Special Forces, deployed to the region, are allowed to arrest, shoot or even kill people, based on suspicion alone. But Sharmila is willing to stake everything - even her life - to restore justice and dignity to her people.

About the director:

Kavita Joshi is an independent filmmaker based in Delhi. Her recent projects have focused on women and their struggles for justice and rights.

Her films include:
• Some Roots Grow Upwards
• Untitled: 3 Narratives
• Tales from the Margins

Her films have been awarded numerous accolades, including the Silver Remi at the World Fest in Houston in 2007, Best Film on Human Rights at the UGC CEC Awards India, as well a range of other awards at national level. Her work has been screened at the Munich DokFest, Bilbao International Festival of Documentary and Short Film in Spain, Medias Nord Sud in Geneva, Festival Dei Popoli in Florence, Vikalp and by broadcasters such as NRK Norway.

Kavita also works as a media trainer, designing and conducting workshops in audio-visual media. She is involved in the Delhi Film Archive and the anti-censorship movement, comprising independent filmmakers from across India.

Old Peter (Russia)
Producer: Andrei Golovnev
Director: Ivan Golovnev
Editor: Yuri Yatsencko
Country: Russia
Length: 8 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Ford Foundation, Danida
Produced by: Steps International

About the film

The traditions and ways of life of the Siberian Khanty people are under threat due to the massive extraction of oil in their area. To make a stand against this, the Khanty’s last Shaman takes it upon himself to embark on the long journey to go and cast his vote.

The dialogue between people, nature and gods is based upon sacred knowledge and mythology. Only a few cultures based on myth survive in the modern world. This film takes us into the word of Old Peter, the last surviving Shaman of the Kazym River. We watch how Old Peter survives on the Siberian taiga and follow him on his journey to cast his vote.
The region of the Khanty people is the principal source of oil recovery in Russia. Some 70 percent of all Russian oil is extracted here. The oil companies actively buy huge territories in northern Siberia. Indigenous people are compelled to leave these places, which are their patrimonial territories, and thus a modern civilization gradually absorbs an ancient culture.

Old Peter votes in every election, but this has not helped halt the destruction of his culture through massive oil extraction.

About the director

Ivan graduated from the history department of Omsk State University. In 2002 he completed his undergraduate studies at Sverdlovsk Film Studio and went on to take a post-graduate course for film writers and directors in Moscow in 2002.

Filmography
2004 Tiny Katerina
2004 Guest
2006 Crossroads
On The Square (Croatia)

Producer: Vanja Jambrovic
Director: Vanja Juranic
Editor: Vanja Juranic
Country: Croatia
Length: 4 min.
Co-producers: Goethe Institut, Berlinale Talent Campus, Ford Foundation, Danida
Produced by: Steps International

About the film

Just a normal day in Ban-jelacic Square in Zagreb. That is, until a man appears with a ladder and a placard and passers-by are forced to remember their country’s past.

Croatia is a small country and a favourite holiday destination for many people. Everyone wants to forget that Croatia was once part of Yugoslavia. But someone on the town square in Zagreb reminds them.

About the director

Vanja Juranic is an independent filmmaker from Zagreb, Croatia. She is currently in the pre-production stage of her first full-length documentary, “God save Croatia”. Vanja took part in the Berlinale Talent Campus in 2007 and is a member of the European Documentary Network.
Three Blind Men (India)

Producer: Brian Tilley
Director: Kanu Behl
Editor: Narata Rao
Country: India
Length: 7 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida, Ford Foundation
Produced by: Steps International

About the film

The use of Parliament Street in Delhi is reserved solely for political rallies. Various groups assemble at this spot and hold protests. On this particular day, three blind men are also taking a stroll down the street.

India is the largest democracy in the world and its capital, Delhi, has a whole street set aside for permanent protests. Each day people converge on Parliament Street to make all sorts of grand demands. In the midst of the crowds on this particular day, three blind men come across an elephant and, while the crowds rush around them shouting their demands, the men try to decide what the elephant is. They each have different ideas - one thinks it’s a buffalo, another a wall, or is it a camel? The mahout has another point of view…

About the director

Kanu Behl lives in Mumbai and has completed extensive studies in the field of film. He has a Post Graduate Diploma in Direction, Screenplay and Writing from SRFTI (Satyajit Ray Film and Television Institute, Kolkata) in India, and a Masters in English Literature from Punjabi University in Patiala, India.

His first documentary was entitled “An Actor Prepares”. It was produced by SRFTI and selected for screening in the International Competition Section at the prestigious festival Cinema du Reel in 2007.
In 2007 he was selected as one of India’s up-and-coming filmmakers to participate in the Berlinale Talent Campus, part of Berlin Film Festival.
He also produced and directed a one-hour film entitled “Mila Kya?”, commissioned by the NHK in Japan. Over the past ten years, Kanu has worked as a researcher, writer and associate director on numerous fiction and non-fiction projects for reputed national channels.
For the last three years he has also worked as a DJ for Gold FM and Rainbow FM in Delhi and Kolkata.
You Cannot Hide from Allah

Producer: Petr Lom
Director: Petr Lom
Editor: Petr Lom
Country: Pakistan
Length: 12 min.
Co-producers: Goethe-Institut, Berlinale Talent Campus, Danida, Ford Foundation
Produced by: Steps International

About the film

After a huge lottery win in America, taxi driver Ihsan Khan returns to his home town in Pakistan and becomes mayor. However, the inhabitants’ opinions are divided on the “do-gooder”.

This is the story of Mr Ihsan Khan, an immigrant from a small town in Pakistan’s Northwest Frontier Province. Mr Khan was a taxi driver in Washington DC for over 20 years, and then in 2001 he won the lottery: 54 million dollars, to be exact. Four years later, he decided to put his money to good use, returned to his hometown in Pakistan and ran for mayor. And he won. This film tells the story of our lottery-winning mayor, how he deals with the never-ending complaints of corruption and his constituents’ demands that he personally solve all their problems. What is the relation between money and politics in a democracy? That is the underlying question in this film. Some allege that Mr Khan has only used his wealth in order to gain political power. His defenders say he works for free and has donated more than a million dollars of his fortune for post-earthquake disaster relief (the town was devastated by an enormous earthquake that hit Pakistan in 2005). And he says his number one aim is to fight corruption. Who is right? Democratic politics is, after all, a very messy business where everyone has the right to raise their voice, to file a complaint, to make demands, or to offer up lavish praise…

About the director
Petr Lom was born in Prague in 1968 and grew up in Canada. He has a PhD in political philosophy from Harvard and was an academic for seven years before he decided to become a full-time filmmaker in 2004. His first two films, “Bride Kidnapping in Kyrgyzstan” (2004) and “On a Tightrope” (2007), have each been broadcast in more than 20 countries and shown at many festivals around the world.
Each one of these films opens the doors for discussion on the topic of democracy, looking at it from a specific and unusual perspective. The films closely observe each country’s particular relationship with democracy, but never lose sight of the global picture. Each film connects the local with the global using a variety of methods, from investigating issues of global proportions to employing Brechtian-style parables to accentuate a point. Each film has its own place in a precisely identifiable cultural and historical environment, but at the same time remains interesting and relevant far beyond its specific setting.

Film Klub MeetFactory ve spolupráci s Goethe institutem Praha

Třetí z pěti komponovaných večerů s lidskoprávní tématikou.

V originálním znění s anglickými titulky.

Filmy nezávislých úspěšných filmařů z různých zemí na celém světě, včetně Číny, Indie, Japonska, Egypta, Libérie, USA, Bolívie, Dánska, Pákistánu a Ruska. Cílem projektu je skrze dokumentární filmy iniciovat celosvětovou diskusi o demokracii.

středa 18.2., 20:00

Prosím volte mě / Please Vote For Me
Weijun Chen Dánsko/Čína/ 2007/ 52 min.

V hlavě Maovy komunistické ideje, v srdci spravedlnost, ale jak se vypořádají s principem volby? Režisér zorganizoval experiment, který testuje principy demokracie v čínské škole, kde osmiletí žáci volí předsedu třídy. Film se prostřednictvím města, školy, dětí a jejich rodin stává portrétem čínské společnosti.

Kampaň / Senkyo
Kazuhiro Soda / Japan, USA / 2007 / 53 min.

Může kandidát bez politických zkušeností a charismatu zvítězit ve volbách? Pokud má podporu japonského premiéra Koizumiho a jeho Liberální demokratické strany, tak s největší pravděpodobností ano! Na podzim roku 2005 se klidný a fádní život Kazuhika Jamaučiho (mj. režisérova spolužáka z tokijské univerzity) obrátil vzhůru nohama. Koizumiho strana si ho na poslední chvíli vybrala jako svého oficiálního kandidáta na místo v městské radě v Kawasaki. S nulovou zkušeností v politice a bez podpory voličů se Jamauči týden připravoval na volby. Jako zastánce snaživé volební taktiky pak navštěvoval společenské události, setkání důchodců, nádraží či autobusové zastávky, aby si potřásl rukou s každým, koho potká. Film je humorným pohledem na politické strategie, hodnoty a tradice japonských komunálních politiků a zároveň se v něm režisér snaží přiblížit portrét současné japonské společnosti i tak trochu nepochopitelný mikrokosmos japonské demokracie.

vstupné: 50kč

rezervace zde

Film klub MeetFactory ve spolupráci s Goethe institutem Praha

Druhý z pěti komponovaných večerů s lidskoprávní tématikou.

Filmy nezávislých úspěšných filmařů z různých zemí na celém světě, včetně Číny, Indie, Japonska, Egypta, Libérie, USA, Bolívie, Dánska, Pákistánu a Ruska. Cílem projektu je skrze dokumentární filmy iniciovat celosvětovou diskusi o demokracii.

(projekce v originálním znění s anglickými titulky)

středa 11.2., 20:00

Večeře s prezidentem / Dinner with the President
Sabiha Sumar / Sachithanandam Sathananthan, Pákistán/ 2006/ 52 min.

Jaký má osud demokracie v Pákistánu, jestliže se sekulární politické strany podřizují islamistickému programu? A co když je armáda jedinou silou, která je schopná zastavit ozbrojené islamisty, odpůrce demokracie? Prezident Mušaraf o těchto a dalších tématech debatoval při večeři ve své rezidenci. Režisér také zpovídá zástupce z různých vrstev pákistánské společnosti, od dělníků až po intelektuály. Co si myslí o demokracii ve své zemi? Film zkoumá, do jaké míry může generál vést stát k moderní demokracii.

Pátrání po Gándhím / In Search of Gandhi
Lalit Vachani / Indie/ 2007/ 52 min.

V první polovině dvacátého století inspiroval Gándhí masové hnutí milionů Indů, kteří povstali proti britské koloniální vládě. V roce 2007 země oslavila šedesát let nezávislosti. Jaká je dnešní indická demokracie? Autoři dokumentu cestují Indií po stopách Gándhího a zachycují názory a osudy obyčejných Indů.

vstupné: 50kč

rezervace zde

Film klub MeetFactory ve spolupráci s Goethe institutem Praha

První z pěti komponovaných večerů s lidskoprávní tématikou.

Filmy nezávislých úspěšných filmařů z různých zemí na celém světě, včetně Číny, Indie, Japonska, Egypta, Libérie, USA, Bolívie, Dánska, Pákistánu a Ruska. Cílem projektu je skrze dokumentární filmy iniciovat celosvětovou diskusi o demokracii.

4.2., 20:00

Proklaté karikatury / Bloody Cartoons
Karsten Kjaer / Denmark / 2007 / 53 min.

Když v září 2005 dánský deník Jyllands - Posten uveřejnil sérii karikatur proroka Mohameda, odstartoval nevídané protesty v celém muslimském světě. Intenzita a organizovanost demonstrací vzbudily otázku, zda jsou skutečně pouze spontánním vyjádřením nevole muslimů. Dánský investigativní novinář a dokumentarista Karsten Kjaer se pokusil zjistit, kdo mohl mít zájem na masivním rozšířením protestů a eskalaci nenávisti vůči Západu. Při rozplétání pavučiny událostí, které následovaly po otištění karikatur, natočil desítky rozhovorů. Hovořil s duchovními zodpovědnými za podněcování násilí, setkal se s demonstranty, kteří vypalovali ambasády, zpovídal novináře i vydavatele novin. Navštívil Libanon, Sýrii, Írán, Turecko i Katar. Stále častěji si přitom kladl otázku, kde leží hranice jednoho z pilířů demokracie - svobody projevu. Kjaerův film Proklaté karikatury tak dalece přesahuje horizont reakcí na Mohamedovu kresbu. Vypovídá spíše o problémech pramenících z odlišnosti hodnot, neporozumění a vzájemné intolerance, podpořených navíc manipulováním informacemi a účelovým zneužíváním lidí.

Durakovo: vesnice bláznů / Durakovo, le village des fous
Nino Kirtadzé / France / 2007 / 91 min.

Vesnice Durakovo leží nedaleko Moskvy. Na místním zámku vládne tvrdou rukou Michail Fjodorovič Morozov, který vychovává svěřené ovečky - zbloudilé mladíky, zkrachovalé existence a děti vysokých státních představitelů - k disciplíně, lásce k bohu a především k vlasti. Morozov je typickým představitelem mocných dnešního Ruska. Má konexe na nejvyšších místech, peníze, vliv a autoritu. Snímek režisérky Nino Kirtadzeové, oceněný Cenou za nejlepší dokumentární režii na festivalu Sundance, ukazuje, jak se země po svém vypořádala s pokusy zavést demokracii a nyní znovu usiluje o postavení světové vojenské supervelmoci. Lékem na bolavou ruskou duši se pro mnohé stal v putinovském Rusku všeobjímající nacionalismus hraničící s xenofobií, ke které jsou - jako například v Durakovu - vychovávány i děti. Když ve snímku Morozov vyjmenovává základní pilíře, na kterých vládnoucí nacionalisté obnovili myšlenky velkého Ruska, tedy bůh, car a vlast, je zřejmé, že myšlenky o demokracii a svobodných volbách pro vládnoucí elity nic neznamenají.

vstupné: 50kč

rezervace zde

28.1., 20:00

MeetFactory pořádá diskuzi v rámci Filmového klubu na programu bude dokumentární film Vetřelci a volavky o normalizační architektuře a uměleckých dílech s ní spojených. Po projekci přijde na řadu přednáška Pavla Karouse Normalizační plastika / Plastika ve veřejném prostoru 70. a 80. let, jež se dotkne také osudu objektu „Dálky” od Jiřího Nováka umístěného v areálu kulturního centra Novodvorská v Praze 4.
Městský úřad nechal vypracovat návrh na nové řešení tohoto prostoru, v němž se s Novákovým objektem již nepočítá. V následné debatě bychom se rádi pokusili zodpovědět otázky jako například: Má význam zachovávat normalizační stavby a umělecká díla, nebo je lépe je odstranit? Můžeme bořit umělecká díla?
Diskuze se zúčastní autor díla Dálky, architekti komplexu Novodvorská, odborník na autorské právo. Dále jsou pozváni zástupci Městského úřadu pro Prahu 4, architekt nového řešení parteru KC Novodvorská atd.
Rádi bychom dali prostor co možná nejširší škále názorů.

Vetřelci a Volavky
režie: Rozálie Kohoutová
V 70. a 80. letech minulého století prožívalo české sochařství pro veřejný prostor neobyčejný rozmach. Sochy a plastiky se staly povinnou výbavou nových sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků i administrativních budov. Snad nikdy v našich dějinách nebylo uspořádáno tolik soutěží na umělecká díla, jež měla zkrášlovat a esteticky oživovat veřejná prostranství. Stát takto zajišťoval lukrativní práci vystudovaným sochařům, čímž si chtěl získat jejich loajalitu a zároveň je využít ke své vlastní propagaci.
V jakém stavu jsou normalizační sochy a plastiky dnes a jak se proměnilo jejich okolí? Dokumentární film Vetřelci a volavky pátrá po historii jednotlivých děl a po osudu jejich tvůrců. Ukazuje se, že v záplavě nevkusných skulptur a kýčovitých výtvorů nalezneme i kvalitní realizace renomovaných tvůrců, kterým se tu a tam podařilo získat nějakou státní zakázku. Jsme dnes schopni tato umělecká díla poznat a ocenit? A jak se proměnily naše představy o veřejném prostoru za uplynulých dvacet let?

vstupné: 50kč

rezervace zde

 

Boaz Arad
21.1., 20:00

Úvodní přednáška - Zbigniew Libera

Patnáct krátkých filmů (od 27 vteřin po 15 minut) vytvořených izraelskými umělci pod hlavičkou Boaz Arad mezi lety 1999 a 2006.
Těžko uchopitelná díla s rozličným obsahem (např. remake Andaluzkého psa, zavraždění Y. Rabina…)

The Confession of Roee Rosen (2008)
Film “Zpověd z Roee Rosen” byl vytvořen pro festival Manifesta 2008.

rezervace zde

Piotr Uklanski - Letni Láska
Prvni polsky western s hvezdnym obsazenim

14.1., 20:00


Úvodní přednáška - Zbigniew Libera

Karel Roden, Val Kilmer a Boguslaw Linda se představují v hlavních rolích alegorického westernu o lásce, bolesti, odplatě a smrti. Do města přijíždí cizinec s mrtvolou hledaného muže, aby si za ní odvezl vypsanou odměnu. Místní šerif - alkoholik ale cizince zatahuje do masochistické hazardní hry, ve které ho o mrtvolu připraví. Když pak navíc cizinec stráví noc se ženou, po které šerif touží, je jasné, že se z něj stal štvanec. Šerif sestavuje oddíl bojovných mužů a staví se do jeho čela. Impozantní hon na člověka může začít

st. 17.10., 20:00

Masky (8 min, 2005), Láska (16 min, 2006)

Druhé dějství (43min,2008 )

režie: Olmo Omerzu
scénař: Bruno Hájek, Olmo Omerzu
kamera: Lukáš Milota
hudba: Matouš Heger
střih: Jana Vlčková
hrají: Petr Marek, Ivana Uhlířová, Nataša Burger, Kajetán Písařovic, Nataša Matjašec

Cílie a její přítel Martin, egoistický překladatel bez vyhlídky na seberealizaci, jsou hlavními protagonisty milostného příběhu o vztahu, z něhož se pomalu, zato s jistotou vytrácejí ideály. Mezi stereotypem života a Martinovými nikdy nedokončenými překlady se otevírá příběh o opožděných líbánkách začínajících v době, kdy už je vše ztraceno. Cesta se záhy ukáže jako vhodné alibi pro Martinův útěk. Příběh se rodí v Praze a zaniká v Terstu. Mohutné obrysy lodí brázdí ztemnělou hladinu moře; rozhodnutí zůstává na Cílii.

Famufest 2008 - cena Cinepur
Na mezinárodním filmovém festivalu v portugalském Estoril zvítězil v sekci filmových škol

vstupné: 50,-

Agon Orchestra - Magorova Summa
22:00 velký sál

Hudba Ivana Achera, Michala Nejtka, Marka Ivanoviće a Petra Kofroňe na texty Ivana Jirouse.

Jana Vébrová - akordeon, zpěv
Ivan Acher - sampler
Agon Orchestra řídí Petr Kofroň

Koncert se koná s podporou grantu Hl. m. Prahy.

vstupné: zdarma

středa 10. 12., 20:00

LUCIFER
(němý magnetický film s živou hudbou, slovem, ruchem a živlem)
20:00

JAN HUS
21:00
První veřejné ukázky z nového připravovaného celovečerního filmu M. Bambuška

PUSSY POWER PORNO PROJECT
22:00

Lucifer
(němý magnetický film s živou hudbou, slovem, ruchem a živlem)
20:00

“Ruce vzhůru, všichni kurvy!”

Režie: Miroslav Bambušek
Hudba: Petr Kofroň
Housle: Igor Lecian
Výprava: Jan Lepšík, Tomáš Bambušek
Kamera: Jakub Hanousek
Střih: Jaroslav Svoboda
Hlasy: Karel Dobrý
Světla: Petr M. C. Cholt
Komunikační asistence: Lucie Ferenzová
Ruchy a živly: Jan Kačena, Jan Lepšík, Cyril Dobrý, Diviš Dobrý, Petr M. C. Cholt, Tomáš Bambušek, Tomáš Turek
Produkce: Kateřina Oujezdská

Jan Hus
21:00
První veřejné ukázky z nového připravovaného celovečerního filmu M. Bambuška

PUSSY POWER PORNO PROJECT
22:00

Filmově-zvuková improvizovaná performance pracující s nalezeným (found footage) sexuálně explicitním materiálem z dob, kdy filmová i jiná pornografie byla přísně soukromým materiálem a její držení bylo trestně stíháno (10.-60. léta 20. století). Obrazovou složku tvoří čtyři simultánně běžící 8mm projektory, jejichž obraz je manipulován přímými zásahy do projekce (barevné filtry, předsádky, změny rychlosti atd.) a vytvářející na plátně specifickou, neustále se proměňující koláž čistých filmových obrazů. Zvukový doprovod obstarávají gramofony s původními ruchovými LP deskami pro filmové amatéry ze 70. a 80. let a hráč na předpotopní analogový syntetizér Casio SK-1. Pohostinsky se zúčastňují též hudebníci na různé akustické nástroje. Celé vystoupení je čistě improvizované s předem danou dobou trvání 50-60 minut.
Vzhledem k charakteru filmového materiálu není vhodné pro mladší 18 let.

Složení: abbé Derriére (Petr Ferenc) - gramofony, mix
Mr. EverReady (Martin Ježek) - projekce 8mm
Blue Tiger (Jakub Halousek) - projekce 8mm
a hosté (Filip Novák - housle, Tomáš Procházka - mandolina)

26. 11., 20:00

Čtyři listopadové středeční večery s filmy Carla Theodora Dreyera s odborným úvodem Evgeniye Konorevy:
Utrpení Panny orleánské, Vampír, Den hněvu a Slovo.
Pro filmový klub připravila Tereza Stejskalová.

Slovo (1955)
Film natočený na motivy divadelním hry od dánského luteránského duchovního Kaje Munka, umučeného nacisty, představuje pozdní tvorbu dánského režiséra. Snímek je studií duchovní a náboženské krize rodiny žijící na dánském venkově ve 20. letech minulého století. Světlo a stín nabývají symbolických významů v příběhu o víře, šílenství a smrti.

Čtyři listopadové středeční večery s filmy Carla Theodora Dreyera s odborným úvodem Evgeniye Konorevy:
Utrpení Panny orleánské, Vampír, Den hněvu a Slovo.
Pro filmový klub připravila Tereza Stejskalová.

Den hněvu (1943)
st 19. 11., 20:00

Film natočený během nacistické okupace Dreyerova rodného Dánska vypráví příběh z doby honů na čarodějnice jako alegorii tehdejší politické situace. Zde, podobně jako v Utrpení Panny orleánské, Dreyer pracuje s detailními záběry lidských tváří k zobrazení vnitřního prožívání postav.

Filmový klub MeetFactory s Goethe Institutem v Praze uvádí -

Claude Lanzmann: SHOAH, 1985, 544 min

Dokument bude rozdělen do tří večerů: 15. a 22. a 29. 10., 19:00
Vstupné 50,- se bude platit jen jednou, pokud si tedy koupíte lístek na první večer, zbylé dva budete mít zadarmo.

Shoah představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více než devítihodinový snímek je výsledkem pětadvacetileté práce autorů a neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo období těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Přeživší účastníci tehdejšího dění dostávají šanci zprostředkovat ve filmu svoje rozmanité zkušenosti, a zachovat je tak pro další generace. Jejich vzpomínky často ožívají při návštěvě místa činu (např. tábor Treblinka), často to však není vůbec třeba. Zachycení výpovědi této odcházející generace je hlavním úkolem filmu, čemuž také Lanzmann mnohé podřídil. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice “pouhého” dokumentu.

Shoah is Claude Lanzmann’s landmark documentary meditation on the Holocaust. Assembled from footage shot by the filmmaker during the 1970s and 1980s, it investigates the genocide at the level of experience: the geographical layout of the camps and the ghettos; the daily routines of imprisonment; the inexorable trauma of humiliation, punishment, extermination; and the fascinating insights of those who experienced these events first hand.Absent from the film is any imagery shot at the time the Holocaust occurred. There is only Lanzmann and his crew, filming in private spaces and now-dormant zones of eradication to extract testimony from a series of survivors, witnesses, and oppressors alike. Through his relentless questioning (aided on occasion by hidden camera), Lanzmann is able to coax out material of unparalleled emotional truth that constitutes both precious oral history and withering indictment.Shoah (the title is a common designation for the Holocaust, and a Hebrew word that can be translated as “Catastrophe” or “Annihilation”) was the first of Lanzmann’s films to analyse the effects of the death camps on individual lives and the world at large. It represents an aesthetic achievement in line with Alain Resnais’s Night and Fog, combining inquiry, rage, and mourning to create a monumental portrait of shame and grief. Shoah locates within the present a direct line to the horrors of the past, and is widely regarded as one of the most powerful films of all time.

Reiner Werner Fassbinder
Pěstní právo svobody (1976) (od 19:30) - Berlin Alexanderplatz - Epilog (od 22:00) středa 24.9.
14 letních filmových večerů, každou středu od 18.6., vstup zdarma, bar otevřen
14 evenings, every Wednesday from June 18th, entrance free, open barBerlin Alexanderplatz - Epilog
(v originálním znění s anglickými titulky)
Strhující adaptace předlohy Alfréda Döblina vstoupila do dějin nejen pro vynikající zpracování, ale i díky závěrečné epizodě, která se v literatuře oprávněně řadí mezi filmařské skvosty. Monumentální filmový projekt režiséra Rainera Wernera Fassbindera (1945-1982), legendární Berlin Alexanderplatz, vycházející ze stejnojmenného románu německého spisovatele Alfreda Döblina (z roku 1929), byl původně produkován pro televizi. Celkem 13 dílů společně s epilogem má délku neuvěřitelných 15 hodin a 39 minut. Od roku 1980, kdy byl poprvé představen veřejnosti, neustále v Německu provokuje a vybízí k ostrým debatám, zatímco v mezinárodních vodách snímek dosáhl pozice výsostného filmového díla s cejchem mistrovského kusu posledních desetiletí. V rámci 57. ročníku berlínského Internationalen Filmfestspiele (únor 2007) byly všechny díly Berlin Alexanderplatz: Remastered opětovně uvedeny v nových, zrestaurovaných kopiích na 35 mm, a to s velkých úspěchem. Deník Frankfurter Allgemeine psal v této souvislosti dokonce o „události roku”.
Reiner Werner Fassbinder

Pěstní právo svobody (1976) (od 19:30) - Berlin Alexanderplatz (epilog) (od 22:00)

režie: Reiner Werner Fassbinder, 14 letních filmových večerů, každou středu od 18.6., vstup zdarma, bar otevřen
directed by: Rainer Werner Fassbinder *14 evenings, every Wednesday from June 18th, entrance free, open bar
(v originálním znění s anglickými titulky)

epilog

Strhující adaptace předlohy Alfréda Döblina vstoupila do dějin nejen pro vynikající zpracování, ale i díky závěrečné epizodě, která se v literatuře oprávněně řadí mezi filmařské skvosty.

Monumentální filmový projekt režiséra Rainera Wernera Fassbindera (1945–1982), legendární Berlin Alexanderplatz, vycházející ze stejnojmenného románu německého spisovatele Alfreda Döblina (z roku 1929), byl původně produkován pro televizi. Celkem 13 dílů společně s epilogem má délku neuvěřitelných 15 hodin a 39 minut. Od roku 1980, kdy byl poprvé představen veřejnosti, neustále v Německu provokuje a vybízí k ostrým debatám, zatímco v mezinárodních vodách snímek dosáhl pozice výsostného filmového díla s cejchem mistrovského kusu posledních desetiletí. V rámci 57. ročníku berlínského Internationalen Filmfestspiele (únor 2007) byly všechny díly Berlin Alexanderplatz: Remastered opětovně uvedeny v nových, zrestaurovaných kopiích na 35 mm, a to s velkých úspěchem. Deník Frankfurter Allgemeine psal v této souvislosti dokonce o „události roku“.

Pěstní právo svobody / Fox and His Friends (1976)

24.9., 19:30 

(v původním znění s anglickými titulky)

Franz Biberkopf/ Rainer Werner Fassbinder v Pěstním právu svobody vyhrává opravdové peníze a falešné přátele. Náhle zbohatlý homosexuál z dělnických kruhů (Franz Biberkopf, řečený Fox – odtud i anglický titul filmu Fox and his Friends) poznává „přátele“ mezi sofistikovanými intelektuály (obchodníky s uměním atp.), pro něž představuje lákavou oběť. V mileneckém vztahu Eugena k Franzovi se ozývá cosi z dekadentní a zvrácené zábavy Valmontovy anebo Doriana Graye, ale vzdělaní homosexuálové ze 70. let 20. století jednají  mnohem prozaičtěji.

Otázky homosexuální komunity a estétské převýchovy hrubého člověka s hlubokými city (a zde se film dotýká tématu, kterému se v téže době věnuje i Werner Herzog při natáčení příběhu o Kašparu Hauserovi) představují látku, v níž Fassbinder traktuje své hlavní téma distribuce a podmíněnosti moci a (s tím související) motiv zrady.The original German title, Faustrecht der Freiheit, which roughly translates as “Might Makes Right,” describes rather bluntly the crux of this compelling drama, one of Rainer Werner Fassbinder’s most acclaimed films. Fassbinder takes a rare starring role as Franz–”Fox” to his friends–a gay carny thrown out of work when the cops close a fairground sideshow. Introduced to a group of cultivated homosexuals by an antique and art dealer (Karlheinz Böhm of Peeping Tom fame), he becomes involved with high-class dandy Eugen (Peter Chatel), who finds the naive, uneducated innocent easy prey when he unexpectedly wins 500 thousand marks in the lottery. Eugen alternately flatters and humiliates Fox, ridiculing his working-class manners and tastes while sponging off his fast-disappearing fortune. The story is partially autobiographical, inspired by Fassbinder’s own relationship with an illiterate butcher, but the director casts himself as the victim in the cinematic incarnation and turns his tormentor into a veritable vampire. Biographical considerations aside, it remains one of Fassbinder’s most affecting, accomplished, and personal films, and he delivers a sweet, wounded performance as the proletariat Fox in a den of cultured, upper-class hounds. His evocation of the affluent gay community is catty and brittle, but ultimately this powerful drama is less about sexual orientation than class, power, and sexual control.
(pro filmový klub MeetFactory vybrala Lenka Střeláková)

Rainer Werner Fassbinder
Německý režisér, scenárista a herec Rainer Werner Fassbinder patří k nejvýznamnějším filmovým tvůrcům druhé poloviny 20. století. Za svého života byl pověstný svými radikálními postoji, které divákům tlumočil ve svých melodramatických příbězích, a především nebývalou produktivitou - za pouhých třináct let tvůrčí dráhy stihl natočit přes čtyřicet celovečerních, umělecky hodnotných filmů se závažnou společenskou výpovědí, což v historii poválečné evropské kinematografie nemá obdoby. Ve stejném časovém rozmezí také napsal jedenáct divadelních her.Fassbinder se narodil 31. května 1945 v Bad Wörishofenu jako syn lékaře a překladatelky z angličtiny, ale rodiče se záhy rozvedli a on vyrůstal u matky v Mnichově. Přestože nedosáhl vyššího než základního vzdělání, prosadil se překvapivě rychle v umělecké sféře. Nejprve jako člen mnichovského avantgardního divadla “Action-Theater” v němž brzy strhnul iniciativu na svou stranu, v pouhých jednadvaceti letech se stal jeho ředitelem a přejmenoval jej na “antiteater”, ale krátce nato hlavně jako tvůrce zprvu nízkorozpočtových hraných filmů, aktuálně a energicky reagujících na každodenní problémy vyspělé konzumní společnosti. Brzy se tak spolu s režiséry Volkerem Schlöndorffem a Alexanderem Klugem stal hlavním představitelem a mluvčím “nového německého filmu” konce 60. a 70. let. Zpočátku Fassbinder natáčel také jednoduché gangsterky střižené podle oblíbených hollywoodských filmů, ale i v nich už byla přítomna temná melancholická atmosféra životní stísněnosti, bezvýchodnosti a prázdnoty, v níž se ocitají nešťastné, životem těžce zkoušené postavy jeho pozdějších, stěžejních filmů. Ve své nemilosrdné analýze německé mentality, kterou však dovedl prezentovat v divácky přitažlivém rámci melodramatu, poukazoval Fassbinder především na přirozený a nezvratný tržní princip fungování mezilidských vztahů, kdy je slabší, závislý a nepříznivými okolnostmi znevýhodněný jedinec neustále využíván a vykořisťován silnějšími a jejich egoismem postupně vytlačen až na samý okraj společnosti, kde ztrácí svou důstojnost, identitu, život. Fassbinder zemřel 10. června 1982 po předávkování kokainem ve věku 37 let.Above all, Rainer Werner Fassbinder was a rebel whose life and art was marked by gross contradiction. Openly homosexual, he married twice; one of his wives acted in his films and the other served as his editor. Accused variously by detractors of being anti-Communist, male chauvinist, anti-Semitic and even homophobic, he completed 44 projects between 1966 and 1982, the majority of which can be characterized as highly intelligent social melodramas. His prodigious output was matched by a wild, self-destructive libertarianism that earned him a reputation as the enfant terrible of the New German Cinema (as well as its central figure.) Known for his trademark leather jacket and grungy appearance, Fassbinder cruised the bar scene by night, looking for sex and drugs, yet he maintained a flawless work ethic by day. Actors and actresses recount disturbing stories of his brutality toward them, yet his pictures demonstrate his deep sensitivity to social misfits and his hatred of institutionalized violence. Some find his cinema needlessly controversial and avant-garde; others accuse him of surrendering to the Hollywood ethos. It is best said that he drew forth strong emotional reactions from all he encountered, both in his personal and professional lives, and this provocative nature can be experienced posthumously through reviewing his artistic legacy.Fassbinder was born into a bourgeois Bavarian family in 1946. His father was a doctor and his mother a translator. In order to have time for her work, his mother frequently sent him the movies, a practice that gave birth to his obsession with the medium. Later in life, he would claim that he saw a film nearly every day and sometimes as many as three or four. At the age of 15, Fassbinder defiantly declared his homosexuality, soon after which he left school and took a job. He studied theater in the mid-sixties at the Fridl-Leonhard Studio in Munich and joined the Action Theater (aka, Anti-Theater) in 1967. Unlike the other major auteurs of the New German Cinema (e.g., Schlöndorff, Herzog and Wenders) who started out making movies, Fassbinder acquired an extensive stage background that is evident throughout his work. Additionally, he learned how to handle all phases of production, from writing and acting to direction and theater management. This versatility later surfaced in his films where, in addition to some of the aforementioned responsibilities, Fassbinder served as composer, production designer, cinematographer, producer and editor. [So boundless was his energy, in fact, that he appeared in 30 projects of other directors.] In his theater years, he also developed a reparatory company that included his mother, two of his wives and various male and female lovers. Coupled with his ability to serve in nearly any crew capacity, this gave him the ability to produce his films quickly and on extremely low budgets.Success was not immediate for Fassbinder. His first feature length film, a gangster movie called Liebe ist kälter als der Tod (1969) was greeted by catcalls at the Berlin Film Festival. His next piece, Katzelmacher (1969), was a minor critical success, garnering five prizes after its debut at Mannheim. It featured Jorgos, an emigrant from Greece, who encounters violent xenophobic slackers in moving into an all-German neighborhood. This kind of social criticism, featuring alienated characters unable to escape the forces of oppression, is a constant throughout Fassbinder’s diverse oeuvre. In subsequent years, he made such controversial films about human savagery such as Pioniere in Ingolstadt (1971) (TV) and Whity (1971) before scoring his first domestic commercial success with Händler der vier Jahreszeiten (1972). This moving portrait of a street vendor crushed by the betrayal and his own futility is considered a masterpiece, as is his first international success Angst essen Seele auf (1974) (Fear Eats the Soul). With a wider audience for his efforts, however, some critics contend that Fassbinder began to sell out with big budget projects such as Despair (1978), Lili Marleen (1981) and Lola (1981). In retrospect, however, it seems that the added fame simply enabled Fassbinder to explore various kinds of filmmaking, including such “private” works as In einem Jahr mit 13 Monden (1978) and Dritte Generation, Die (1979), two films about individual experience and feelings. His greatest success came with Ehe der Maria Braun, Die (1979) (The Marriage of Maria Braun), chronicling the rise and fall of a German woman in the wake of World War II. Other notable movies include Bitteren Tränen der Petra von Kant, Die (1972), Faustrecht der Freiheit (1975), Satansbraten (1976) and Querelle (1982), all focused on gay and lesbian themes and frequently with a strongly pornographic edge.His death is a perfect picture of the man and his legend. On the night of June 10, 1982, Fassbinder took an overdose of cocaine and sleeping pills. When he was found, the unfinished script for a version of Rosa Luxemburg was lying next to him. So boundless was his drive and creativity that, throughout his downward spiral and even in the moment of his death, Fassbinder never ceased to be productive.