Vernisáž / opening: 14.7.2010, od 19 hodin / 14.7.2010, at 7 pm

Výstava: 14.7. - 31.7.2010

Alena Drahokoupilová

Autorka se věnuje fotografii v celé své šíři výrazů. Od dokumentu, přes foto-cykly, které jsou postaveny na dopředu připraveném scénáři, až po práci s fotografií jako prvkem instalace. Její díla nápaditě pracují s textem - například fotografický cyklus vzkazů poskládaných ze štítků na oděvech různých módních značek, nebo věty vytvořené frotáží textů z náhrobních kamenů.
Pro Kostku připravuje Alena Drahokoupilová instalaci, která bude modelem fiktivního výstavního prostoru v měřítku 1:1. Diváci uvidí dokumentaci výstavy, která nikdy neproběhla, přestože budou stát uprostřed ní.
Alena studovala v Čechách a v Německu (Drážďany) a je absolventkou plzeňské a ústecké umělecké školy.

kurátor / curator: Dušan Zahoranský
Vstupné zdarma / Free admission. Otevřeno denně, 15 - 20 hodin / open daily, 3 - 8 pm

Vernisáž / opening: 14.7.2010, od 19 hodin / 14.7.2010, at 7 pm

Výstava / exhibition: 14.7. - 17.9.2010

Skupinová výstava / Participating artists:
Jana Kochánková, KW, LÁDVÍ - Adéla Svobodová, Jan Haubelt, Jiří Thýn, Tomáš Severa, Michal Moravčík, Lucia Nimcová, Ludmila Smejkalová, Matěj Smetana, Lenka Vítková, Vlasta Žáková

hosté: Marian Kusik a Juraj Kammer

Výstava soustředí do jednoho prostoru tvořivé strategie postavené na opojných účincích iracionality. Vyprahlé letní město jako scéna pro zakázané hry a svádění. Bezčasí jako pohovka pro naše dlouhou zimou znavená těla. Prožití léta může mít podobu faktického, nebo nostalgického opisu. Víc než k uzavřenému fotoalbu, bychom se chtěli přiblížit k prožitku z nočního koupání. Souborem instalací umělců a autorek, které jsme přizvali do projektu, máme ambici vytvořit místo, které by mohlo zůstat v paměti návštěvníků jako léto 2010 v Praze. Něco jako dovolená, ze které sice máte intenzivní zážitky, ale nikdy jste na ní nebyli.
Část autorů se věnuje práci s nalezenou fotografií, resp. s ready made (Nimcová, Moravčík). Doménou skupiny Ládví (Svobodová, Thýn, Haubelt, Severa) je prohlížení míst v městské scenérii. Neobvyklé vztahy mezi každodenními předměty a našimi těly jsou tématem A. Svobodové a J. Kochánkové. Rafinované hry s galerií a vtipné dekonstrukce pohyblivého a statického obrazu jsou výsadou tvorby Matěje Smetany. Další skupinu tvoří malíři a malířky KW, Ludmila Smejkalová, Lenka Vítková a Vlasta Žáková. Posledně jmenovaní ve své tvorbě zachycují místa a prožitky, pro které jsou slova příliš ochuzující než aby popsala nezměřitelnou poezii viděného.

kurátor / curator: Dušan Zahoranský

Vstupné zdarma / Free admission. Otevřeno denně, 15 - 20 hodin / open daily, 3 - 8 p

/ výstava rezidentů MeetFactory

19. 12. 2009 -  17. 1. 2010

VÍCE…

Sascha Pohle / Reframing the Artist

Michal Moravčík / SUBTILNÍ HISTORIE

Adam Holý / CROSFIELD

Rezidenční program MeetFactory je uskutečněn díky podpoře Velvyslanectví Nizozemského království v Praze, Fonds BKVB, Visegrad Fund, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti.

vernisáž v pátek 13. 11. v 19h + hudba Kiss Tempera & Black Dumpling, Dirt, ANTENA & dží.
výstava potrvá do 13. 12. 2009

Ve své výstavě “Visions of Macbeth (Vize Mackbetha)” Markus Selg soustřeďuje klasickou Shakespearovu tragédii „Macbeth” do scénáře vzpomínek a snů. S použitím filmových projekcí, hudby, mlhy, větru, světla a minimalistických rekvizit vytváří Selg v MeetFactory Gallery snovou krajinu, která vypráví Macbethův příběh bez možnosti návratu. Z pohledu, kdy je veškerá naděje ztracena, euforie vyprchala a osud je nevyhnutelný.

Vize lákavého proroctví;
Sen stát se králem a královnou;
Iluze bezmezné moci a nezranitelnosti;
Všechny tyto přízraky se neustále objevují a zase mizí v průběhu hypnotického scénáře výstavy, který vrcholí ve zříceninách Inverness (bývalém hradu Macbetha a jeho paní). V instalaci umocněné hudební skladbou zahrnující Hindemithovu Harmonii světa, Mahlerovu Devátou a finále Lizstova Fausta, se čas zpomaluje k expandujícímu momentu hořko-sladkých vzpomínek - čekání na blížící se konec.

CHORUS MYSTICUS

“Příměrem pouhým je
pozemské dění;
co pomíjivé - zde
v skutek se mění;
co popsat není lze,
jsoucnem tu již;
za věčným ženstvím jsme
neseni výš.”

(Goethe, Faust, 1831)

Markus Selg, narozen v r.1974 v německém Singenu, žije v Berlíně. Výchozím bodem je pro něj vždy individuální dílo. Pracuje s širokou škálou médií - malba, sochařství, počítačová manipulace a v poslední době i film a video. Práce s prostorovou skladbou a netypickým osvětlením se v jeho komplexních instalacích začíná objevovat v začátcích jeho tvorby. Klíčovou roli v jeho scénářích hrají univerzální a věčně se opakující historické a mytologické motivy - stvoření, pád, zatracení, vzkříšení.

V letech 1996-2000 byl Markus Selg součástí Akademie Isotrop (Hamburk), byl jejím zakládajícím členem a spoluredaktorem časopisu Isotrop. Založil a řídí nakladatelství Possible Press.

„Vize Macbetha” není první výstavou Markuse Selga v Čechách, předcházely jí „Der Übergang” v galerii Karla Tutsche Na bidýlku v Brně (2004) či komplexní „dramatické Gesamtkunstwerk” sestavené společně s umělkyní Astrid Sourkovou: „Kacíř & spol. - Montáž na ose Brno - Berlín” v Domě umění v Brně (2006) a „Kacíř & spol. - Zlaté město”, v Galerii Jiří Švestka v Praze (2007).
Díla Markuse Selga jsou zastoupena ve sbírkách Karla Tutsche a Wannieck Gallery.

Samostatné výstavy (výběr): Die Hautung - Muskel der Menschheit II, Galerie Guido W. Baudach, Berlin (2009), Delphi - The human Rainbow, Daniel Hug, Los Angeles (2007), Traum der Sarazenin, Galerie Guido W. Baudach, Berlin (2007), PAX - Lektion in Frieden, Cabinet, London (2006), MolocH, Oldenburger Kunstverein (2006), Das Testament, Galerie Christian Nagel, Köln (2004), Muskel der Menschheit, Galerie Christine Mayer, München (2003), Weltausstellung, Kunstverein Braunschweig (2000).

Skupinové výstavy (výběr): Spuren der Sonne - Eine apokalyptische Oper / M. Selg, J. Kounellis, W. Herzog, b 05, Montabaur (2009), Heaven, 2nd Athens Biennal (2009); Der Müde Tod - oder der Gang über die ekstatische Treppe, KAI10 - Raum für Kunst, Düsseldorf (2009); Ciclo Kenneth Anger, Galeria Zé dos Bois, Lisbon (2009), Vertrautes Terrain - Aktuelle Kunst in & über Deutschland, ZKM, Karlsruhe (2008), Imagination Becomes Reality, ZKM, Karlsruhe and Sammlung Goetz, München (2007/2006), Thetrouble with fantasy, Kunsthalle Nürnberg (2005), deutschemalereizweitausenddrei, Frankfurter Kunstverein (2003), Offene Haare, Offene Pferde - Amerikanische Kunst 1933-45, Kölnischer Kunstverein (2002)

Výstava je podpořena Česko-německým fondem budoucnosti.

podpora / support: AV MEDIA, a.s.

výstava rezidenčních umělců MeetFactory

Miriam Visaczki & Claire Waffel (GER)
Igor Sevcuk (NL)
Antena (CZ)

vernisáž v úterý 15. 9. od 19:00 + playlist: NiKa&Grae
16. 9. - 4. 10. 2009
výstava je prodloužena do 4. 10. 2009

MIRIAM VISACZKI A CLAIRE WAFFEL
Tančím se slzami v očích

Instalace Miriam Visaczki a Claire Waffel se zabývá rodinnou historií a jejími příběhy. Co přesně může být označováno jako místo původu rodiny a má toto místo i po několika generacích stále ještě nějaký význam?

Během zkoumání německé a židovské historie městečka Poběžovice nedaleko německé hranice v západních Čechách se zaměření jejich průzkumu pozměnilo.

V Poběžovicích byla po staletí silná židovská komunita. V 17.století se v tomto městě koupal v „mikve” slavný rabín Baal Shem Tov z Galicie a Poběžovice pak byly po mnoho let poutním místem chasidských Židů. V roce 1939 se Poběžovice staly součástí takzvaných Sudet a byly připojeny k Německu. Židovská populace musela uprchnout, v opačném případě byli likvidováni v koncentračních táborech. V 90.letech 20.století byla rituální lázeň znovuobjevena rabínem z New Yorku, načež do Poběžovic začali za koupelí v mikve opět putovat chasidští Židé z USA, Kanady, Belgie a dalších zemí.

Miriam Visaczki a Claire Waffel vybraly a zdokumentovaly následujících osm míst, které tvoří součást průzkumu jejich vlastních rodinných historií: Meclov, Tanvald, Svitávka a Praha v České republice, Valbert a Waldmünchen v Německu, Kolomyja na Ukrajině a Londýn ve Velké Británii. Ve spolupráci s různými rodinnými příslušníky vytvořily příběh, který spojuje Poběžovice s těmito městy.

Umělkyně prezentují práce Vernera V. Visaczkiho - otce Miriam Visaczki, který se narodil v r.1944 ve Strakonicích a pracoval celý život jako architekt. Od roku 2001, kdy odešel do důchodu, vytváří čtvercové grafiky, které nazývá „Metópy” - po vzoru čtvercových desek umístěných nad sloupy v řeckých chrámech. Na těchto Metópách ukládá do mřížky 7×7 čtverců záznamy o setkáních, narozeninách, celkovém počtu dní jeho života. Pro tuto výstavu z jeho sbírky grafik vytvořili příběh rozdělený do kapitol podle daných devíti míst.

IGOR SEVCUK
Haso - syntéza globálního hrdiny, 2007
Video instalace: 2 synchronní projekce 14:00, 1 monitorové video 4:50

Muž ve videu vypráví vtipy a čte z knihy. „V momentě, kdy Haso vstoupil do mého pokoje, vycítil jsem z jeho výrazu a způsobu chůze, že je v tom chladně korektním stavu mysli, který míval, když se cítil nespokojený sám se sebou…” Jeho čtení působí bezelstně - vypadá jako macho z nějaké nedůležité okrajové země.

Haso je přezdívka běžně používaná v bosenských vtipech. Ve video instalaci Igora Sevcuka je Haso umístěn mezi fragmenty ‘ruské klasické literatury’ a ‘rakouské klasické hudby’. K neklidu v antihrdinském příběhu Hasa přispívají i čtyři nadnárodní vtipy.

ANTENA - instalace a performance, 1. Patro, začátek 21:00

ANNA 2V2A 50Hz instalace - meditativní obraz (4x TV monitor - live synchro video/audio) soubor video smyček převedených do audia jako nízkoprahové a vysokoprahové harmonie vycházejících z 50Hz frekvence
ANNA 2V2A 50Hz performance 15 & 22 work in progress
ca 25 min. je streaming mind synchro audio/video abstraktní obrazy v nepřerušeném toku myšlenek uvědomělého “Já” a jeho poruch na základě reflexe současnosti jedince…

!!!!upozornění.. performance není vhodná pro lidi trpící na epilepsii (v průběhu performance se pracuje s kontrastem B/W strobo obrazů 50 Hz a silným zvukem)