KT / Galerie Kostka / Valentýna Janů: Hold Your Keys Tight

Valentýna Janů ve své tvorbě zkoumá, jak se ženská a queer zkušenost vpisuje do těla, gesta a prostoru. V nově prezentovaném filmu opouští kontrolovanou situaci filmového studia a vydává se do útrob skutečného velkoměsta. Využívá přitom estetiku, která má blíže ke kinematografii než k videoartu a otevřeně pracuje s kánonem filmových dějin. 

Ústředním prvkem instalace je hybridní film, jehož hrdinkou je žena s klíči sevřenými mezi prsty, která se rozhodne překonat strach z pohybu nočním městem. Její stylizovaná podoba čerpá z noirové estetiky i z archetypu superhrdinky, zůstává však záměrně nejasné, kým vlastně je. Jako diváci si nemůžeme být jistí, zda máme před sebou komiksovou postavu s nadpřirozenými schopnostmi, nebo obyčejnou ženu. Ztvárňuje ji několik performerek, které se v průběhu filmu střídají, takže se z ní stává spíše proměnlivá bytost, jakási „shape-shifterka“ ne nepodobná proměnlivým hrdinkám z filmu Palindromes (2004) Todda Solondeze. Tato mnohost má v případě Janů fantaskní rozměr, lze ji však číst také univerzálně – hrdinkou zde může být jakákoliv žena a její příběh proto nabývá spíše podoby kolektivní zkušenosti.

Cesta hrdinky prochází bytem a ulicemi nočního New Yorku, naznačeným klubovým prostředím i abstraktní tmou studia. V tomto pohybu se souběžně prolínají figury flâneuse a noční chodkyně, emblematických postav moderního velkoměsta, jimž v jejich výlučně mužských verzích kultura 19. a 20. století přiznávala právo neohroženě bloudit městem dnem i nocí. V českém kontextu se nabízí paralela s Nočními chodci Františka Hudečka, člena Skupiny 42, na jehož obrazech představuje noční město především prostor mužské imaginace, kterou nenarušuje žádná obava. Pro ženy však tatáž procházka nikdy nebyla samozřejmostí a to, co mohlo být pro muže zdrojem inspirace, pro ně zůstávalo (a dodnes zůstává) rizikem.

Film vychází z autorčina doktorského výzkumu subkulturních performativních žánrů, jako jsou drag, burleska či ballroomová scéna, z níž vzešel vogueing. Valentýna Janů v nich nachází silný emancipační potenciál, a to nejen pro ty, kdo vystupují, ale i pro samotné diváctvo, k němuž se zkušenost z jeviště přenáší. Mezi obsazenými performerkami jsou tak např. burleskní tanečnice a choreografka Monina Nevrlá, kterou autorka do svých filmů obsazuje pravidelně, osobnosti newyorského ballroomu a vogueingu či stand-up komička a DJka Nina Tarr. 

Volba New Yorku jako místa děje nebyla pro Valentýnu Janů náhodná. Pro generaci, která vyrůstala v devadesátých a nultých letech, představuje toto město předobraz nočního života i magické popkultury. Jeho obraz mají čeští mileniálové vypálený do paměti z notoricky známých filmů, seriálů a videoklipů. Janů tak New York nezachycuje pouze dokumentárně, ale povyšuje ho na archetyp metropole, pomyslného Gothamu, který nikdy nespí. Odkazem k žánrům komiksu a grotesky se film přibližuje současnému neonoiru, jakým je například Please Baby Please od Amandy Kramer nebo imaginaci Davida Lynche a vytváří svět, v němž se realita nočního města prolíná s fantazií a potlačenými touhami.

Valentýna Janů mi ve svých poznámkách k filmu poslala větu z deníku Virginie Woolfové: „Budoucnost je temná, což je, myslím, to nejlepší, čím budoucnost může být.“ To, že nevíme, co čeká za rohem, tak nemusí znamenat jen hrozbu, ale také otevřenou možnost, kterou lze naplnit něčím jiným. Naznačené klubové prostředí a cesta k němu vedou týmž nočním městem, v němž tělo zůstává zranitelné. Klíče sevřené mezi prsty jsou tak tichou, skoro neviditelnou formou sebeobrany v jejíž samozřejmosti se skrývá připomínka přetrvávající nerovnosti. Hold Your Keys Tight je tak připomínkou ostražitosti i emancipačním gestem odhodlání.

Valentýna Janů (*1994, Praha) absolvovala bakalářské studium fotografie na FAMU v Praze (2014–2017) s mezioborovou stáží na École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu (2016) a magisterské studium v Ateliéru intermediální tvorby II Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové na AVU v Praze (2017–2020). Od roku 2022 pokračuje v doktorském studiu na UMPRUM, kde se věnuje výzkumu subkulturních performativních žánrů.

Od roku 2021 vede Ateliér intermédií na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Pracuje s pohyblivým obrazem, instalací, textem a performance, přičemž její evokativní prostorové situace propojují videoeseje s objekty, textilem a zvukovou vrstvou; tematicky se pohybují mezi otázkami genderu, identity, emancipace, populární kultury a každodenní zkušenosti. Je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého (2021) a ocenění Jiné vize na PAF Olomouc (2018).

Absolvovala rezidenční pobyty v ISCP v New Yorku (2021), Pioneer Works v New Yorku (2024) a Launch Pad v Champagne-Mouton (2025). K jejím významným sólovým výstavám patří Delusional (Tomas Umrian Contemporary, Bratislava, 2024), Inside Out and Round and Round (The Platform, Antverpy, 2023), Leaving Home, Going Out (Kunstverein Dresden, 2022), Who Looks Out of a Window (Lítost, Praha, 2021), I'm sry v cyklu Introducing (Národní galerie Praha, 2018), Is Your Blue the Same as Mine? (Galerie hlavního města Prahy, 2018) a Salty Mascara (Fait Gallery, Brno, 2018). Účastnila se skupinových projektů mj. v Kunsthalle Bratislava, Kunstverein Dresden, FOLD v Londýně, Her Clique v Lisabonu, EXILE Gallery ve Vídni a Národní galerii Praha, kde byl v rámci předsednictví ČR v Radě EU uveden její film Flowers Between Two Fires (2022). Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy a Havrlant Art Collection. Žije a pracuje v Praze.