PAVEL STEREC / DEN PŘED VEČEREM

„…Neví se, co se v dole těžilo, pravděpodobně šlo pouze o omyl prospektorů.
Šachta měří 130 metrů a vede z ní několik slepých odboček….“. Pavel Sterec
(25) ve své tvorbě vychází především z performance. Ty jsou zaznamenávány
a převáděny širokým spektrem prostředků od fotografie a videa k objektu a
instalaci. Výstava je součástí projektu Gallery Warming.

Den před večerem

Výstava tvoří pět děl rovnoměrně rozmístěných v členitém prostoru bývalé kotelny MeetFactory. Jedná se o dvě „dvojice“ a jednu solitérní práci.

První dvojici tvoří performance a instalace s názvem Celovečernice.
Řada kinosedaček je umístěna těsně k projekčnímu plátnu. Diváci (performeři) sedí na těchto sedačkách a dlaněmi se dotýkají projekční plochy tak, aby si zároveň palci tlačili na zavřené oči, vznikají tak tlakové obrazce – vnitřní film.
(performance je koncipována na délku celovečerního filmu)

Tlakové obrazce jsou zrakové vjemy vznikající v oku bez světelných paprsků pouze tlakem na sítnici. Dopodrobna je popsal Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869), který je různými způsoby sám vytvářel a zakresloval. Nešlo mu pouze o zkoumání fyziologie oka, ale především o teorii zraku (O zření v ohledu subjektivním -1818)

Na protější stěně od improvizovaného plátna vystavuji deset upravených skvrn převzatých z Rorschachova testu.

Rorschachův test inkoustových skrvn je jednou z psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti. Jedná se o projektivní test využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty. Rorschach vytvořil stovky inkoustových skvrn, z kterých pak vybral pouze deset, pomocí kterých lze podle něj nejlépe udělat osobnostní test. Já v této kodifikaci (na vizuálním poli) pokračuji. Inkoustové skvrny jsem zjednodušil a převedl do podoby obrazců s jasnými obrysy a základními barvami.

Druhou dvojci tvoří velkoformátové fotografie konců slepých důlních uliček a instalace s knihou.
Těžba v přibyslavském dole probíhala ve středověku, práce probíhaly s největší pravděpodobností 10 let. Neví se, co se zde těžilo. Pravděpodobně šlo pouze o omyl prospektorů.
V prostoru je instalovaná „kniha“, která se skládá z přefocených stránek všech knih, které vlastním a nikdy jsem je nedočetl. U každé jsem se pokusil nalézt poslední stranu, na kterou si pamatuji.Spojnicí mezi těmito dvojicemi tvoří video z performance (společně s Davidem Landou), ve které jsme z ruského kola v momentu, kdy jsme se ocitli nahoře vypálili světlici. Vytvořili jsme tak z celého kola na moment písmeno Ó. Citoslovce údivu

fotodokumentace