Kurátorský text / Galerie MeetFactory / Chiméra

CHIMÉRA
Od 10. dubna do 24. května 2015 představuje MeetFactory ve spolupráci s belgickým BIP – Mezinárodním bienále fotografie a vizuálních umění Liège výstavu CHIMÉRA. Výstava, jejímiž kurátory jsou umělecká ředitelka BIP Anne-Françoise Lesuisse a Marc Wendelski, koordinátor a fotograf BIP, přivádí dohromady čtyři umělce z valonsko-bruselské federace (Marcel Berlanger, Patrick Everaert, Djos Janssens a Eva L'Hoest).

Výstava CHIMÉRA je vyvrcholením partnerské spolupráce mezi BIP a MeetFactory. U příležitosti 9. mezinárodního bienále fotografie a vizuálních umění (BIP2014), které se konalo loni na jaře v Liège, Karina Kottová, kurátorka MeetFactory, a umělecké duo Hynek Alt & Alexandra Vajd připravili výstavní projekt ‚O židli‘, ve kterém se sešlo přes třicet českých umělců. Na oplátku nyní otevírá MeetFactory dveře BIP pro prezentaci výběru umělců z frankofonní Belgie.

CHIMÉRA uvádí tři umělce z belgické frankofonní komunity, významné reprezentanty současného vizuálních umění, spolu s mladou talentovanou umělkyní pracující zejména v médiu videa.

Výstavu podpořili Wallonia-Brussels Federation Visual and Fine Arts Department, Wallonia-Brussels International (WBI), Liège-Province-Culture a Armando Testa Brussels Group.    

Kurátorský záměr
CHIMÉRA… je mytologické zvíře, fascinující hybrid, v němž se pojí lví tělo s hlavou kozy a ocasem hada. Mocná a zlá mytologická Chiméra dala vznik četným interpretacím a výraz se začal obecně používat k popisu iluze a denního snění.

Symbol chiméry se váže k manýrismu, který po období renesance přinutil klasickou linii vtéci do volut a sinusoid, rozmetal vyváženost kompozice ve prospěch diskontinuity a disperze, saturoval prostor a bránil jakémukoli pohledu z perspektivy, před řádem dával přednost chaosu, rozbil jednotu a podobu ve prospěch nesouladu a mísení vlivů. V dekorativním bujení manýrismu, který upřednostnil virtuozitu umělců a jejich schopnost vytvářet nereálný svět snů nebo nočních můr, jehož jednotlivé části už netvořily homogenní celek, už napodobení přírody, správné proporce a homogenita nebyly objednávkou dne. V tomto rámci, abychom dále rozvinuli hypotézu André Chastela, francouzského historika umění a uznávaného specialisty na Italskou renesanci, ty groteskní, monstrózní a chimérické postavy, spojované s manýristickým hnutím, zpochybňují samotnou ideu reprezentace (zobrazení) a jeho schopnost ztvárnit přírodu a skutečnost, být důvěryhodné (uvěřitelné), tvořit koherentní celek, nebo vyprávět jednoznačný příběh.

A tak je chiméra jako pojem, jako metafora v jistém spojení s obrazem: vystihuje přesně jeho klamnost, jeho nereálnost a jeho schopnost okouzlit. Upozorňuje na ten prostor, kde může být v samém srdci podobnosti vznesena otázka, která ohrozí rovnováhu, jednotu a soudržnost. Chiméra je heterogenní složenina, která naši představivost nutí k aktu interpretace, čímž se naše vnímání vyčerpává a hranice mezi tím, na co se díváme a co skutečně vidíme, se zamlžuje.

Umělci zastoupení na výstavě, každý svým vlastním způsobem, pracují s monstrozitou. Měli bychom si připomenout, že slovo ‚monstrum‘ pochází z latinského ‚monstrare‘, čili ‚představit, ukázat‘. V tomto smyslu už monstrum není synonymem ošklivosti, ale naopak okázalosti, která se staví na odiv: je to výstřednost, která ohromuje, fascinuje, podněcuje zrak svou podivností. Není to neznámo, není to dosud nevídané, není to nepoznatelné (v tomto smyslu není abstrakce nikdy monstrózní). Právě naopak, je to forma nacházející se na křižovatce žánrů, vlivů, území. Je to nová skládačka, sestávající ze stejných kousků pospojovaných jiným způsobem. Je to exces, který nabízí našemu zraku jedinečnou příležitost vidět svůj vlastní odraz, odrážet se v zesíleném zrcadle, stírat hranice možného. Zastoupení umělci pracují na hranici mezi dvěma světy, známým a neznámým. Za výchozí bod si berou zdravý selský rozum, sdílený depozitář obrazů a slov, čisté formy už dříve viděné, aby je překrucovali a transformovali, aby je hluboce ovlivňovali v prostoru jejich zapomenuté monstrozity, tam, kde je něco vyvedeno z rovnováhy.

Vzhledem k různorodosti pracovních postupů, kterým tito umělci dávají přednost, kdy každý používá svou zvláštní a druhým velmi nepodobnou metodu, a vzhledem ke zcela specifickým formálním výsledkům, kterých každý z nich dociluje, je nepochybně příliš riskantní zařadit umělce CHIMÉRY jako ‚post-manýristy‘. Nicméně všichni sdílejí postoj, který upomíná na tyto malíře šestnáctého století, zadřené ‚do průsečíku antagonistických, středověkých a opětovně se objevujících diskursů, čímž se dostávají do pozice, která se odchýlila od dominantních řádů‘, jak zdůraznila profesorka Catherine Delvigne z Dunkirk Regional School of Art v katalogu L’envers du décor. Dimensions décoratives dans l’art au XXe siècle, publikovaném Lille Metropolitan Museum of Modern Art. Tato sdílená pozice je někde ve své hloubce politická – a morální, dřív, než je pozicí uměleckou. Jdeme-li do hloubky v jiném směru, nabývá formy odporu. A znovu na své cestě objevujeme status groteskního, jak opět zdůrazňuje Delvigne: ‚Grotesky (ornamenty) unikají z prostoru, který je hostí, a z diskursů, do kterých musí být vpisovány. Tento útvar, pravděpodobně parazitní, se zavrtává do trhlin systému a dobývá si pozici, která je spíš paradoxní než bojovná a přímá.‘

V mezerách vytvořených umělci mezi tím, co z forem, obrazů a slov rozpoznáváme, osvobozuje chiméra výstavy skutečnost a nastavuje nám zrcadlo.      

Umělci
Marcel Berlanger (1965, žije a pracuje v Bruselu) patří mezi nejvýznamnější žijící belgické umělce. Od roku 1992 začal hrát aktivní roli na belgické i mezinárodní scéně, absolvoval řadu skupinových i samostatných výstav v galeriích a uměleckých centrech. V roce 2015 chystá další projekty – sólovou výstavu v IKOB (Eupen) a v roce 2016 opět samostatnou výstavu v nových výstavních prostorách BPS22 v Charleroi. Jsme skutečně poctěni, že můžeme počítat s jeho účastí na výstavě CHIMÉRA, kde představí nová díla související s jeho současným výzkumem. Odráží se v nich autorův hluboký zájem o výtvarné médium, světlo, viditelný materiál, mody jeho projevu (a mizení) v obrazu, jeho přízračný a zároveň hmatatelný charakter, uvolňování napětí mezi individuální zkušeností a motivy sdílenými v kolektivní paměti...

Patrick Everaert (1962, žije a pracuje v Charleroi) je malířem, který odložil štětec, aby se orientoval na uměleckou praxi, která se vztahuje k médiu fotografie, aniž by fotografií skutečně byla. Jeho nedefinovatelná vizuální díla jsou vytvářena na křižovatce médií, vnímání a literatury. Díla Patricka Everaerta mají politický podtext, který ale není explicitně vyjádřen a mnohdy se jeho práce jako politická vůbec nejeví. Bez jakékoli demonstrace nebo ilustrace bere v potaz citovou a rozumovou zodpovědnost diváka. ‚Fotografie‘ Patricka Everaerta  jsou montáže, konstrukce a asambláže používající nalezené obrázky, shromážděné díky nevysvětlitelné intuici. Propojují a vydělují všechny vizuální značky, kterým naše oko přivyklo, ze záplavy obrazů, jimiž jsme každodenně bombardováni. Znepokojivá podivnost a vzdání se úsudku je vládnoucím prvkem. Dílo Patricka Everaerta, dlouhodobě trpělivě utvářené, nejprve prostřednictvím koláže, potom s pomocí počítačových nástrojů, zaujímá od roku 1992 zcela jedinečné místo v krajině belgického vizuálního umění a bylo předmětem mnoha samostatných i skupinových výstav. Patrick Everaert měl sólovou výstavu také na BIP2014 v Espace 251 Nord (‚Evermore‘, kurátoři Laurent Jacob a Anne-Françoise Lesuisse).  

Djos Janssens (1965, žije a pracuje v Liège) zahájil svou uměleckou dráhu v roce 1998. Od té doby až dodnes sledujeme jeho trpělivý a stabilní vývoj a prohlubující se projev. Působí také jako kurátor. Kocem roku 2014 byla vydána jeho impozantní monografie v La Lettre Volée Editions (From Beyond, s texty od Claude Lorenta, Christine Jamart a Aldo G. Turina) a účastnil se výstavy Mirages v rámci BIP2014. Pro CHIMÉRU si Djos Janssens zvolil novou instalaci in situ s názvem Foreign. Nezařaditelné a transdisciplinární, dílo Djose Janssense propojuje doménu vizuální komunikace (samolepící písmenka, adhezní obrázky a tisk na různých typech podkladu, neon atd.) s formálními zájmy a posedlostí významem, což si dohromady pohrává s divákovým pohodlím, hluboce ho unáší někam, kam komunikace nikdy neriskuje jít. Janssensovo dílo, vycházející z odborné či populární literatury, barev a nalezených nebo vlastních snímků,  bylo veřejně vystavováno při mnoha příležitostech. Díla vytvořená Djosem Janssensem, jejichž forma vytrhuje profánní materiály dvacátého století z jejich běžného využití, řeší se zvláštním humorem a nikoli bez pocitu melancholie otázky slučující politikum a poezii s jemností a vědoucím přístupem mimo rytmus doby.  

Eva L'Hoest (1991, žije a pracuje v Liège) je mladá videoumělkyně, která právě dokončuje magisterská studia ve videografii na Académie royale des Beaux-Arts de Liège – ESAL. Její práce už byly vystavovány v Belgii, Německu a Číně. V letech 2010 až 2013 byla členkou Superette, skupiny mladých umělců, kteří provozovali prostor věnovaný výstavám a kulturním akcím. Dílo Evy L’Hoest je velmi slibné. Používá video, aby se zmocnila skutečného, do svých sekvencí vkládá fyzickou přítomnost natáčející osoby, což se v jistém ohledu více blíží představení, jehož vizuální a zvukovou stopu výsledné umělecké dílo sleduje. Vychází z videomateriálů, které si zvolila (noční scény, filmové sekvenční záběry, fotografie atd.), propůjčuje jim novou razanci odstupňovanou nuancemi a jemným smyslem pro detail. Tímto způsobem vytváří vizuální a zvukové útvary a formy, v nichž je zabudována jemná narace a zvláštní afekty, přivádějící diváka do šokovaného i znepokojivého stavu. Eva L'Hoest byla v souvislosti s výstavním projektem CHIMÉRA pozvána také do rezidenčního programu MeetFactory.    

BIP  / www.bip-liege.org
Od svých počátků v roce 1997 se Mezinárodní bienále fotografie a vizuálních umění Liège profiluje kolem témat, která spojují společenské otázky s problematikou zobrazení.

BIP propojuje vysokou úroveň svých uměleckých programů a zápolení s problémy současnosti s co největší dostupností, hlavně díky práci v oblasti zprostředkování umění a doprovodným vzdělávacím aktivitám.

BIP podporuje mladé začínající umělce jejich aktivním vyhledáváním v belgické frankofonní komunitě, což provádí se stejnou vervou na belgickém území i v zahraničí, a zároveň zve mezinárodně uznávané umělce do Liège.

9. konání BIP2014 – PIXELS OF PARADISE přivedlo v období od 15. března do 25. května 2014 ve dvanácti výstavách dohromady téměř stovku umělců. V kontextu BIP/OFF festivalu probíhajícího po celém městě bylo organizováno asi dvacet nezávislých výstav.

Vedle výstav, jejichž kurátory byli členové organizačního týmu, byli přizváni kurátoři Laurent Jacob (Espace 251 Nord); Pierre Muylle (MADmusée); Emmanuel d'Autreppe, Dominique Mathieu a Yannick Franck (Les Brasseurs Art contemporain); Karina Kottová, Hynek Alt a Aleksandra Vajd (MeetFactory – Praha, CZ); Frédéric Materne (Académie Royale des Beaux-Arts de Liège – ESHAR) a Marie Pirenne (Fédération des Maisons de Jeunes en Belgique francophone – FMJBF) ve spolupráci s umělcem Michaelem Dansem.

Příští bienále v Liège se bude konat na jaře 2016, což bude příležitost k oslavě jeho 10. výročí.

Organizátorem Mezinárodního bienále fotografie a vizuálních umění Liège je Centre culturel de Liège "Les Chiroux" (www.chiroux.be).