Instagram

Kudy k nám


MeetFactory, o. p. s.
Ke Sklárně 3213/15
150 00 Praha 5

GPS souřadnice:
50.053653
14.408441

Otevírací doba:
13:00 do 20:00 + dle večerního programu

Annie Ernaux: Obyčejná žena

Ke Sklárně 3213/15, Praha MeetFactory

5. 10. 20:00
25. 9. 20:00

Ve čtvrtek 13. června od 19:00 proběhne před představením autorský úvod s Kateřinou Součkovou - beseda o sbírání útržků každodennosti, společenských bublinách a vynalézání metody, s jejíž pomocí bychom se mohli vrátit do určitého okamžiku naší minulosti. Zamýšlet se budeme nad literární tvorbou Annie Ernaux, která říká, že „psaní je snaha něco zachránit. Znamená to organizovat blednutí paměti.” 


„Pouze ona, její slova, její ruce, gesta, její smích, její chůze spojovaly ženu, jíž jsem, s dítětem, kterým jsem byla.”


Jak se pohybujeme v prostoru naší paměti? Jak vůbec funguje samotný proces rozpomínání? Archeologie obrazů, gest i každodenních vět. Z jednotlivých fragmentů skládá Annie Ernaux v knize Obyčejná žena život své matky, která pocházela z chudého dělnického prostředí města Yvetot. Rituál proti blednutí paměti. Skrze přesný, sugestivní jazyk prozkoumává francouzská spisovatelka svůj vztah ke světu, jemuž se svým vzděláním i způsobem života postupně odcizila.

„Moje matka se musela dívat do encyklopedie, aby mi mohla vysvětlit, kdo to byl Van Gogh. Moje matka, která se narodila v podrobeném prostředí, se musela stát příběhem, abych se já necítila tak osamělá a strojená ve světě, který si podrobuje slova i myšlenky a do něhož jsem –
tak jak si přála - odešla.”


Jak má vypadat správná vzpomínka na matku? Chundelatá? Blyštivá? Sentimentální?
Všechny obrazy jednou zmizí.
Knoflík, narychlo přišívaný než jdu do školy. Hrdelní smích, který odhaluje zuby i dásně.
Jak se skrze něco tělesného, co lze nahmatat, můžeme vztahovat k člověku, který je nepřítomný nebo neviditelný?


Překlad: Anna Kareninová
Režie: Eliška Říhová
Dramaturgie: Kateřina Součková, Matěj Samec

Scéna a kostýmy: Veronika Traburová
Hudba: Martin Konvička
Produkce: Magda Juránková

Hrají: Ivana Uhlířová, Petr Uhlík 

Foto: 
Andrea Černá
Video: Tereza Havlínková

Premiéra: 20. 1. 2024 

Délka představení: 1 hodina bez přestávky 

Anglické titulky

Upozornění: V inscenaci se v jedné části pracuje se senem / slámou. Pokud máte nějaké vážné zdravotní problémy s tímto související, napište nám - rádi vám zajistíme místo v zadních řadách či domluvíme výměnu vstupenky. Kontakt: sales@meetfactory.cz
 


Doprovodný program: 
13. 06., 19:00 Dramaturgický úvod s Kateřinou Součkovou - zdarma 



Tisková zpráva

Rozhovor Kateřiny Součkové s režisérkou Eliškou Říhovou

ČRo Vltava: Annie Ernaux poprvé na české scéně. Divadlo MeetFactory zpřítomní v Obyčejné ženě vzpomínku na matku
– rozhovor s režisérkou Eliškou Říhovou a herečkou Ivanou Uhlířovou


Ohlasy: 
„Black box multižánrové MeetFactory se k inscenaci hodí. Lze jej chápat také jako černou skříňku, již po havárii zatím nikdo neotevřel, ve vzduchu visí jen bezradnost pozůstalých a dceřin doutnající hněv. Na scéně se postupně ze tmy evokující zapomnění vynořují nesourodé objekty jako fragmenty vzpomínek. (...) Inscenačnímu týmu se podařilo zachytit obtížné pouto matky a dcery s mimořádnou citlivostí, v prostých scénických metaforách ladících se zneklidňující všedností replik, na které jsme u Ernaux stejně jako u Říhové zvyklí." 
Josefína Formanová: Lest paměti. Inscenace podle Annie Ernaux je anatomií vzpomínek na matku – A2arm.cz 

„Uhlík má zprvu hlavu pokrytou bílou hmotou, není jasné, zda je to člověk, nebo stvůra. Vylézá z podzemí (jakoby z podvědomí), je Uhlířovou tažen po zemi sedě na koberci, na sobě či kolem sebe má atributy života matky. Vzniká tak neuchopitelná, tajemná hra dvou bytostí, jež si jsou – ať chtějí, či ne – osudově, nezvratitelně blízké (v některých okamžicích leží jedna zaklíněná do druhé)." 
Vladimír Hulec: Přes koleje do divadla – Divadelní noviny  

„Jazyk, jímž Uhlířová popisuje fragmenty paměti, je neuvěřitelně věcný. Zpřítomňuje matku prostřednictvím nejběžnějších situací, třeba skrze přišití knoflíku před cestou do školy. To podtrhává civilní a zároveň citlivé herectví Ivany Uhlířové, díky němuž z hluboce intimní záležitosti ztráty matky plynou obecnější otázky o povaze paměti a vyrovnávání se smrtí. Je možné zemřelou osobu vůbec v její celistvosti popsat? Matka Petra Uhlíka se svým expresivním herectvím strohému popisu vymyká. Přichází na jeviště v nečekané momenty, v pozadí pojídá opulentní dorty a verbálně se interpretaci své osoby vzpírá. Ač jde bezesporu o intelektuálně náročnější a vysoce imaginativní inscenaci, napětí mezi Uhlířovou a Uhlíkem ji stále drží v hranicích přívětivé usledovatelnosti. Tomu napomáhají jednoduché a mnohdy vtipné metafory." 
Kristýna Vinařová – Deník N 

„Hrací prostor v MeetFactory je black box a režisérka ho používá jako účinnou metaforu paměti, postupně se tu v prázndé temné komoře zjevují nejrůznější až surreálně působící artefakty, celou dobu také slyšíme podivné praskající zvuky a zajímavě fungují světelné změny, které intenzivně spoluvytvářejí situace, jakoby je doslova spouštěly." 
Jana Machalická: Přítomnost našich zemřelých je možná – Lidové noviny


Vstupné:
300 Kč 
200 Kč pro studenty a občany s trvalým pobytem na Praze 5

Rezervace vstupenek na rezervace.
divadlo@meetfactory.cz. 

Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s., Krátkého 1, Praha 9.