FEIKO BECKERS (NL): POMALÝ A POSTUPNÝ

Feiko Beckers, Slow and Gradual / Pomalý a postupný

Ve své knize Útěcha z filosofie odhaluje Alain de Botton, jak mohou velké filosofické otázky přesahovat každodenní život. Nastoluje praktické problémy, jako je nedostatek peněz, a zasévá do čtenářovy mysli semínko jednoduchých, byť zásadních filosofických otázek.

Křehká síla kladení otázek je v díle Feiko Beckerse (NL, 1983) klíčovým prvkem. Umělec se zaměřuje na problematickou povahu každodenních lidských vztahů. Každý ví, že tyto denní rituály odhalují nepohodlnou stránku sociální interakce. Situace, které jsou trochu rozpačité či trapné, zná každý. Například, jak začít konverzaci (Na určitém místě v určitou dobu, 2011). Jeho vlastní osobní vztahy se stávají příkladem každodenních problémů a dilemat, které lidé mezi sebou mívají. V důsledku toho zaostřuje na tyto vzorce chování, rozvíjí jejich dynamiku a odhaluje skrytý citový náboj úzkosti, prohry a smutku. Vrací se k samému zdroji těchto pocitů a zamýšlí se nad tím, jak se jim v budoucnosti vyhnout.

Pomalý a postupný se zaměřuje na známý akt – rozloučení. Beckers předkládá autobiografickou historku, kdy se rozloučil s kamarádem. To způsobilo značnou citovou nepohodu a smutek ze ztráty. Aby se vyhnul podobnému zážitku v budoucnosti, rozhoduje se umělec najít pro svůj problém řešení. Racionální analýzou dynamiky a následnou deduktivní logikou vypracuje návrh alternativního postupu jednání. A opět je v podobě experimentu situace zahrána, zachycena a převedena do instalace Pomalý a postupný. 
Tudíž staví Beckersovo dílo do kontrastu poměrně malý, intimní problém a jeho monumentální, hmatatelné řešení. V tom se skrývá velmi lidský paradox: Je-li člověk hnán citovou úzkostí a snahou vyhnout se bolesti, uchyluje se ke své racionální schopnosti nacházet řešení. Umělec logicky dedukuje různé závěry a navrhuje různé způsoby jednání. Avšak v tom, co by se zprvu mohlo zdát přijatelné, je odhaleno použití strategií ironie a přehnané identifikace, a demonstrují se tu hranice racionalizace a funkčnosti. V každé práci se tento postup nepřetržitě opakuje a neustále se vrací ke svému východisku – opakování otázky.

Feiko Beckers byl rezidentním umělcem na Rijksakademie van Beeldende Kunsten v Amsterdamu (2010-2011) a v současnosti působí v Le Pavillon, v rezidenčním programu Palais de Tokyo v Paříži. Nedávno uvedl svá díla v Theater Frascati (Amsterdam), STUK (Leuven) De Appel (Amsterdam) a v Beursschouwburg (Brusel). Letos v létě představí Feiko Beckers svůj samostatný projekt v Liste 18 v Basileji, kde bude zastoupen uvedenou galerií (11.-16. červen 2013).

Alexandra Landré se zúčastnila kurátorské rezidence v Meetfactory. 
Vstupné dobrovolné

Kurátorka: Alexandra Landré
Vernisáž: 5. červen 2013, 19:00

Tisková zpráva

Výstava Pomalu a postupně je realizována za podpory Velvyslanectví Nizozemského království v Praze.