SLÁVA SOBOTOVIČOVÁ A JAN TURNER: VZDÁLENÁ SESTŘENICE, BÍLÝ BRATRANEC

Kurátor : Jiří Ptáček
Vernisáž : 12. 4. v 18.00

Název výstavy odkazuje k příbuzenství a je ustavující metaforou výstavy
Slávy Sobotovičové a Jana Turnera. Symbolicky vyjadřuje prostor náklonnosti,
vědomí spřízněnosti, vzájemnosti, empatie, ovšem při zachování odlišnosti a
individuality.

Alespoň částečná mentální konvergence s uměleckým sdělením je jedním ze
zásadních faktorů dalšího nakládání s ním. Podobně založená je i obecná
mezilidská komunikace. Co to je, když vás něco inspiruje? V modu jazyka je
fráze „vzal to za svý“ výrazem limitní podoby vědomého přijmutí druhého
názoru, jeho zakomponování do vlastních logických soustav. Podobné procesy
se odehrávají na emocionální i nevědomé úrovni. Sláva Sobotovičová a Jan
Turner sledují zónu osobní a umělecké spřízněnosti. Zónu, která u tvůrčích
jedinců obvykle postrádá ostrou hranici.

Hrozbou tematizování tohoto vztahu hrozí schématičnost. („Natočíme video,
jak se držíme za ruce“). Turner se Sobotovičovou se proto domluvili na
nepřekračování individuálních uměleckých východisek a zachování
individuálních vkladů. Základní dimenzí „posunu od Sebe k Němu“ se tak stala
tvorba s myšlenkou na toho druhého, která umožňovala vytvářet vazby o různé
síle (tedy i slabosti a dokonce zdánlivě paradoxní vazby vznikající skrze
absenci či zábranu) a založené na obsahových i vizuálních narážkách.
Výsledkem je ale útvar, kde tuto síť vazeb vyvolává samotný výtvarný
materiál. Pohnutka osobní, následně zastoupená.

Fakticky se u autorů jedná rovněž ohledávání formy spolupráce, které jsou
schopni. Oba jsme si již zvykli považovat za solitéry. Zejména Sobotovičovou
ale často přistihneme při utváření krátkodobých aliancí. Turner pak
paralelně k výstavě v Kostce pořádá další párovou výstavu s Alicí
Nikitinovou v Chodovské tvrzi nazvanou Dvojdřez.

Jiří Ptáček, kurátor výstavy

        Fotodokumentace