David Apakidze

David Apakidze (*1998, Poti, Gruzie, žije a pracuje v Tbilisi) je vizuální umělec a kurátor. Spoluzaložil Fungus Project, jednu z prvních kavkazských platforem zaměřených na queer umění, a galerii Fungus. V rámci vlastního uměleckého výzkumu se zaměřuje na současné umění a jak souvisí s identitou. Pokouší se o queering gruzínských pravoslavných ikon, čímž odkrývá queer podtext své domovské kultury. Na Státní akademii umění ve Tbilisi vystudoval kunsthistorii. Během studií se zabýval středověkým pravoslavným uměním, což mu zásadně ovlivnilo tvůrčí perspektivu. Jeho tvorba a umělecká činnost se týká hlavně queeringu gruzínské pravoslavné ikonografie, čímž utváří nové dialogy o náboženských a kulturních symbolech. Davidova praxe zahrnuje různorodá média, např. sochařství, vyšívání a grafiku. Odnedávna pracuje také s vitrážemi, které chce v Gruzii popularizovat. Dekonstrukcí středověkých ikon jim dodává význam pro dnešní dobu. V dílech na pomezí aktivismu a umění mnohdy zachycuje drzé a přímé reprezentace queer lásky. Ze všeho nejvíce se pokouší autorsky zpochybňovat kulturní hegemonii v Gruzii a vzpírat se tamější homofobní vládní garnituře, jež queer komunitu zneužívá jako politickou zbraň. Svými výtvory se David pokouší ustanovit prostor odporu a zviditelnit marginalizované queer hlasy v gruzínské společnosti.

Datum rezidence: 1. 3.–31. 3. 2025

REZIDENČNÍ PROJEKT

Dílo The Last Basilica (Poslední bazilika) přetváří první gruzínskou baziliku Bolnisi Sioni (postavenou v 5. století) jako symbolický poslední kostel před koncem všech časů. Tento model popírá relevanci křesťanství a západních hodnot v současném světě a reflektuje, jak tyto kdysi dominantní principy lidstvo mnohokrát zklamaly. Tváří v tvář dnešnímu politickému klimatu – a souvisejícímu vzestupu pravicových ideologií – rozebírá zhroucení křesťanské víry jako vedoucí síly.

Materiálně The Last Basilica rozvrací tradiční církevní struktury a nahrazuje kámen plstí. Touto transformací zjemňuje pevnou maskulinitu církevní architektury a zavádí namísto ní rukodělný femininní materiál, jenž hluboce souvisí s ženskými ručními pracemi. Dílo také obsahuje vitráže, ale na rozdíl od tradičních kostelů, jejichž okny světlo prosvítá dovnitř, bazilika vyzařuje světlo ven. Tím odmítá historickou izolovanost církve, a namísto ní vyobrazuje instituci, jež osvícení rozdává, než aby jej hromadila uvnitř.

VZDĚLÁNÍ

2016–2020    Státní akademie umění ve Tbilisi, Kunsthistorie a teorie umění (bakalářský titul)

VÝSTAVY

2024    Sergei Parajanov, I want to outrun my shadow, Národní galerie Zacheta, Varšava, Polsko

2024    The Color of Pomegranate, galerie Artbeat, Tbilisi, Gruzie

2024    I have seen the Moon Trough the Mud that washed me, Arthouse Gori, Gori, Gruzie

2023    Open Out Festival, Tromso, Norsko

2023    Self-portrait by the mirror, Národní galerie, Tbilisi, Gruzie

2022    Culture week Tbilisi, Factory Tbilisi, Bassiani. Tbilisi, Gruzie

2022    SpielraumXBassiani, festival ADE, De School. Amsterdam, Nizozemsko

2022    Private Stages/ Public Selves, Carmen Brucic a tvůrci ze scény „Bassiani“ festival Heart of Noise, Innsbruck, Rakousko

2022    Spolukurátor a umělec v rámci výstavy Smash, Project Fungus, Tbilisi, Gruzie

2022    Spolukurátor výstavy Faces, Project Fungus, Tbilisi, Gruzie

2021    Enjoy Transcendence, výstava, Project Fungus a umělecká rezidence Ria Keburia, Kachreti, Gruzie

2021    Queer Chronicles 2021, výstava, Untitled Gallery a WISG, Tbilisi, Gruzie

2021    Parallel residency, Propaganda Network a Lerblabor Berlin, Tbilisi, Gruzie / Berlín, Německo

2021    Spolukurátor a umělec v rámci výstavy Antifashion, Project Fungus, Dny módy a umění Frames of Kyiv 2021, Kyjev, Ukrajina

Veškeré uvedené informace jsou platné k datu 21. února 2025.