Gaëlle Cressent

Gaëlle Cressent používá především vyrobené materiály zbavené svého původního účelu a její dílo se vztahuje k dějinám klasického umění reinterpretací velkých témat a koncepcí pomocí různých současných technik. Triviálnost a úspornost prostředků a gest se vrací k přechodné estetice mezi minimalismem a arte povera.  

Prostřednictvím jednoduchých plastik, instalací a fotografie zpochybňuje Gaëlle Cressent mnohé koncepční hranice, jako např. mezi obrazem a sochou (Plica ex Plica), nebo hranice vnímání svého díla (Te Huur -Te Koop).  

Při hlubší analýze vyvstává jistá implicitní kritika společnosti jako kultu vnějšího zdání. Když balila zavazadla (Holiday series In), bylo to proto, aby protiřečila hlavnímu použitému tématu, schopnosti zavazadel naplnit se osobností svého majitele.    

Nepoužitelná lavice se stává školáckým vtipem v místech, kde instituce umění vnucují divákům určité postoje, a sám milovník umění je zpochybňován. Tělo je opět odsouváno stranou. Plica ex Plica je překroucené zrcadlo společnosti, která se odráží ve výkladních skříních obchodního domu.  

Zbaveny svého zboží jsou pouťové stánky jen opuštěnými konstrukcemi. V tomto rozpracovaném fotografickém díle (Foire, 2015) přibližuje Gaëlle Cressent více své vlastní zkušenosti, kdy na takových akcích působila jako prodavačka. Co tam vídala po tři roky? Vakuum, velkolepé stavby, divadelní scénu, pozlátkové dekorace... Masovou spotřebu.  

Bez názvu, 2016 je jednoduchý výřez krajiny na igelitkách slavného francouzského supermarketu. Co vidíme? Kus ustřihnuté tašky, také prázdné, horský hřeben, viděný a zkoumaný tisíckrát tisíci očí.  

Za jednoduchým estetickým přenosem každodenního života prostřednictvím těchto záludných předmětů, za reinterpretací velkých témat malířství a sochařství je ve skutečnosti poněkud modifikované zamyšlení, jemně cynické, nad naší společností, jež nám umělkyně předkládá ke kontemplaci a navracení, den za dnem, do našich vlastních životních stylů. 

http://cargocollective.com/gaellecressent