Khalifa Ababacar Dieng je absolventem Ecole Nationale des Beaux Arts
de Dakar, Senegal (1990-1994), se zaměřením na životní prostředí, prostorový
management pro děti včetně tvorby her inspirovaných senegalskou tradicí. V roce
1996 získal stipendium pro studium scénografie na Ecole Nationale Supérieure
des Arts Visuels de la Cambre v Belgii. Téhož roku získával zkušenosti
v dílnách scénických dekorací v Ateliers de Décor de l’Opéra Royal de
Wallonie, v belgickém Liege.
Khalifa je scénograf, malíř, designer, kurátor, ale především svrchovaný umělec. Jako takový dosáhl mezinárodního věhlasu, přičemž jeho umělecké jméno
Lifadieng nebylo zamýšleno pro umění, ale pro hledání a nacházení rovnováhy.
Přivedlo ho nejen k tomu, že se stal odborníkem na prostorové hodnocení,
ale rovněž současným umělcem.
Jeho vztah k prostoru a společnosti ho vedl
k hledání uměleckých řešení se snahou o rovnováhu – nebo o eliminaci
dysfunkcí – ve světě, kde může být prostor pro lidi výzvou, mají-li se
v něm cítit dobře a/nebo mít do něho přístup.
Lifadieng praktikuje všechny
druhy uměleckých forem kromě videa, vytváří interaktivní a rafinované
instalace.
Jeho desetiletá zkušenost z Muzea Moribana v Dakaru
zformovala oblast jeho umělecké
působnosti a chápání pojmu prostoru, uměleckého díla v něm a práce
kurátora.
Čísla, symboly a vzkazy jsou spouštěči jeho uměleckého
vyjádření – nic spontánně – vytváří prostor, který podmiňuje stav jeho
uměleckého díla. Svůj ateliér má v Dakaru, kde se narodil.
V roce 2006 obdržel Lifadieng cenu Evropské
unie na Bienále
afrického současného umění Dak’Art.
V roce 2008 získal rezidenční pobyt v Belas Artes
Multicultural Center & Art Gallery v Saint-Louis ve státě Missouri (USA), kde
kurátorkou jeho výstavy byla Jackie Lewis Harris, absolventka doktorského
studia z University of Missouri.
V současnosti je Chalífa Dieng scénografem
dakarského bienále, letos již po čtvrté za sebou od roku 2010, na již 12.
ročníku Dak’Artu, kde měl na starosti vytvoření historické soudní síně a výstavu
v muzeu afrického umění IFAN Theodora Monoda s více než stovkou
uměleckých děl z celého světa. Společně s Mauro Petronim byl spolukurátorem
doprovodných výstav Dak’Artu.