Aktuální tvorba
Milana Vagače se
vyznačuje heterogenitou přístupů coby součástí anebo pokračováním gradientů
morfologicky uzavřených systémů, které se generují v budoucnosti anebo pro
budoucnost malby. Obraz je ve Vagačově chápání autonomním nástrojem
flexibilního přístupu jak se dá vypořádat nejen s
„pohledem zpět“, ale rovněž
s pamětí jako určitou konstantou, která umožňuje prověřování
„návratů
v umění“. Akcentování otevřenosti hraní v
přesahování klasických
vyjadřovacích prostředků (kresba, malba, objekt) a nových médií (digitální
technologie, internet) a paralelní, výrazně inherentní nastavení
v přístupu k malířskému médiu se ukazuje jako jedna z ideálních
forem jeho uměleckého programu. Zájem o odkaz moderny a modernity, zejména o
tendence spojené s geometrickou abstrakcí, designem a architekturou zcela
korespondují se současnými uměleckými strategiemi.
Vagačovým přínosem je, že se
intenzivně věnuje především funkci samotné malby v postdigitální éře a ne
pouze samotnému vlivu nových technologií a internetu.
Milan Vagač je spoluzakladatel a
editor Časopisu X o současné kresbě. V roce 2016 získal doktorský titul na
Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je laureátem ceny Essl Art
Award. Svá díla vystavoval ve VAAL Gallery (EST), Sala Dogana (IT), Chimera
project (HU), Kunstahalle (BA), Essl museum (AT).
Autorka textu: Klaudia Kosziba http://milanvagac.com/