DAVID ČERNÝ / SVOBODA

tisková zpráva k výstavě: svoboda Umělec: David Černý Kurátor: Dušan Zahoranský                 Na poli sochařství, resp. figurativního sochařství se toho v našem skomírajícím veřejném prostoru mnoho zajímavého neděje. Patologická nadprodukce uměleckých děl v socialistické architektuře úspěšně zdecimovala tvůrčí spolupráci investorů, umělců a architektů.                  Dvacet let po sametové revoluci je v Praze, snad s výjimkou interiéru Národní Technické Knihovny (výtvarnou koncepci pro investora připravilo sdružení p.a.s.; realizoval renomovaný rumunský autor Dan Perjovschi), či subtilního pietního místa pod Nuselským mostem od Krištofa Kintery (Memetno mori, 2011), je inspirativních děl ve veřejném prostoru poskromnu.                David Černý jako jeden z mála autorů dokázal ve městě zůstat. S týmem spolupracovníků vytvořil v Praze několik důležitých uměleckých dominant, které neverbálně popisují vzestupy a pády transformující se středoevropské společnosti. („QUO VADIS“ (1991) – momentálně v zahradě velvyslanectví SRN; „MIMINKA“  (1995)  - Žižkovská televizní věž, park Kampa; „KŮŇ“ (1999) – pasáž Paláce Lucerna.)                 O tom, že za absencí výtvarných forem v architektuře není jen nezralost tvůrců, svědčí například Černého velkorysé realizace v zahraničí. „METALMORPHOSIS“ (Charlotte; USA 2007) je zhruba 9 metrů vysoká kinetická fontána. Sofistikovaný mechanismus uvnitř sochy otáčí zhruba 40 horizontálními řezy lidské hlavy a ty vytvářejí sugestivní prostorovou hru s profilem lidské tváře.  Obrysy se náhodně rozpadají, aby se znovu zpátky zformovaly v pevný obličej. V polské Poznani je natrvalo umístněna jiná dynamická figurální kompozice „GOLEM“ (2010). Horizontálně fragmentovaná figura je rozsunuta do třech fází, ty evokují pohyb (chůzi), ale posunem dílů se socha zároveň stává konstrukčně stabilnější. Obdobně i Černého aktuální sousoší SVOBODA, bylo určeno pro veřejný prostor. Autor skulpturu poprvé instaloval na krakovském náměstí v rámci festivalu ArtBoom (Plac Matejki; 10. 6. – 24. 6. 2011).                 Vztah pohybu a neprostupného lidského těla je opakovaně akcentován právě v Černého posledních „neangažovaných“ sochařských gestech. Vnitřní konzistence lidské bytosti, to co ji determinuje, utváří, a později paradoxně i decimuje, je v poslední realizaci Davida Černého s plnou vážností zhmotněno.                 Galerie Kostka je prostor, který svou dispozicí a industriálním charakterem přeje velkorysým prostorovým vizím. SVOBODA proporčně i formálně do Kostky patří. Tvůrce, který je i z vlastní vůle, domácí scéně znám především jako nevyzpytatelný „enfant terrible“, se tu má možnost představit jako zralý a vážně smýšlející sochař.                                  Píšu o kolegovi, který mě, stejně jako mnoho jiných, rozčiluje svou, někdy nadbytečnou, jindy více méně trefnou touhou provokovat. Vážím si jeho nespoutané tvůrčí energie. Práci Davida Černého znám podstatně déle, než autora samotného osobně. Z období naší krátké známosti vím, že svou roli „excentrické neřízené střely“ nepředstírá. Ne vždy je i jemu samotnému příjemná, ale je to jeho motor, který ho žene do další a další práce. Za SVOBODU – i za svobodu provokovat se platí.  Nejdříve je potřeba ji získat, pak udržet a nakonec s ní dokázat smysluplně naložit. Instalace SVOBODA je pro mne signálem, že autor, vědom si svého dosahu, se snaží právě o to poslední a nejtěžší.

 

MeetFactory je podporována grantem Hlavního města Prahy

Galerie MeetFactory je podpořena grantem Ministerstva kultury ČR

  PR / Kontakt pro více informací: Václava Parkánová: vaclava@meetfactory.cz, www.meetfactory.cz   Otevřeno denně 13 – 20 hod