Repertoár

Marie Pourchet: Oheň 
Dramatizace loni vydaného českého překladu brilantního románu současné francouzské autorky. Spalující vztahové drama na pozadí covidové pandemie fascinujícím jazykem otevírá komplikovaná aktuální témata mezigeneračních střetů, kulturních válek i psychologických důsledků karanténní izolace. Především však přináší strhující studii dvou hlavních postav a jejich neurotického a ve všech myslitelných ohledech toxického vztahu. Naléhavá a nejvýš současná zpráva o tom, že otupělá touha nestačí k sexuálnímu uspokojení, ani hledání cest k druhému člověku.

Matěj Samec: Dech 
Josef se jmenuje Josef, ale nikdo mu neříká jménem. Když byl malý, věřil, že hvězdy se každou noc kousek přibližují. Hlavu si čistí náročnými horskými treky, má oblíbený bar, kde často zpívá jedna zajímavá zpěvačka smutné písně o náznacích lásky. Jeho osobní život je v troskách, svou manželku podváděl s ženskými z internetu v hnusných hotelových pokojích.  Z nebe se spustil déšť, tichounký jako mrtvola.

Inscenace se z větší části, podobně jako většina zajímavějších událostí našich smutných životů, odehrává ve tmě, aby tak nechala vyniknout podstatným smyslovým vjemům; vysokému tónu nervového systému, hlubokému tónu hučící krve a dynamicky se proměňujícímu rytmu lidského dechu, daného aktuální intenzitou paniky ze smrti našich matek.

Inscenace byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné hry v roce 2022. 
Ján Hájek byl za roli Josefa nominován na Cenu Divadelních novin za hlavní herecký výkon. 

Annie Ernaux: Obyčejná žena 
Jak se pohybujeme v prostoru naší paměti? Jak vůbec funguje samotný proces rozpomínání? Archeologie obrazů, gest i každodenních vět. Z jednotlivých fragmentů skládá Annie Ernaux v knize Obyčejná žena život své matky, která pocházela z chudého dělnického prostředí města Yvetot. Rituál proti blednutí paměti. Skrze přesný, sugestivní jazyk prozkoumává francouzská spisovatelka svůj vztah ke světu, jemuž se svým vzděláním i způsobem života postupně odcizila.

Julian Barnes: Hukot času 
Autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Za Stalinova režimu byl perzekuován, protože jeho hudba neodpovídala pro svůj formalismus požadavkům státní propagandy. Po odhalení Stalinova kultu byl zase tlačen k tomu, aby se státní mocí spolupracoval.

Jaké možnosti má člověk, bytostně přesvdčený o svém talentu, čelící nelidským a morálně pokřiveným okolnostem své doby, chce-li přežít, tvořit a zároveň si zachovat svou tvář - aspoň před sebou? Jaký smysl má umělecká tvorba ve společnosti, ve které nelze mluvit pravdu? Jaké zápasy s vlastním svědomím musí vést a může tento souboj generovat nějakého vítěze? 

Michel Houellebecq: Serotonin 
Serotonin je přenašeč nervových vzruchů obsažený v krevních destičkách, jehož nedostatek způsobuje depresi a poruchy nálad. A taky název nejpochmurnější knihy francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, jehož první českou divadelní adaptaci představuje Divadlo MeetFactory. 

Šestačtyřicetiletý Florent-Claude, fyzicky zdravý, přesto však těsně před smrtí, dochází ke zjištění, že se v životě dopustil omylu, když mu jaksi uniklo, že partnerské vztahy kladou na člověka jiné nároky než výběr hummusů v supermarketu. Ocitá se v naléhavé prázdnotě, kterou nelze odehnat prostředky, které fungovaly dříve: luxusním zbožím, omamnými látkami, exotickými destinacemi nebo perverzním sexem. Ze dne na den zpřetrhá veškeré aktuální pracovní i osobní vazby a vzdává se všech praktických komponent svého života. Zinscenuje několik reálných i fantasmagorických setkání se svými bývalými partnerkami i sebou samým, aby se mohl oddat svá samotě plně a doklopýtat k nevyhnutelné pointě. Bolest, kterou přitom zažívá, je hrozivá, avšak jeví se nevyhnutelná a očistná.

Tomáš Loužný: Extáze 
bazén Barrandovských teras 
Byla považována za jednu z největších hvězd stříbrného plátna, označována za nejkrásnější ženu světa. Je předobrazem disneyovské Sněhurky. Rovněž byla velmi chytrá, zajímala se o techniku a mnozí jí přiznávají podíl na řadě vědeckých vynálezů, mimo jiné i technologii, která se stala základem pro Wi-Fi, Bluetooth či GPS. Vynalezla prý například také krabici na vytahovací kapesníky. Vystřídala šest manželů, vydělala a utratila ohromné množství peněz, zkusila být filmovou producentkou a velmi ráda telefonovala, někdy prý až 18 hodin denně. Bazén Barrandovských teras je kulisou experimentálního snímku Extase Gustava Machatého (1932), kde hvězdná kariéra Hedy Lamarr odstartovala poté, co se jako první v historii objevila ve filmu nahá a vyvolala světový skandál. Posledních 35 let života žila v ústraní, smutně a osaměle.

Jakkoli ohromná byla na přelomu 30. a 40. let její sláva, v současnosti je její jméno spíše pozapomenuto, podobně jako vyvanul lesk Barrandovských teras. Její rozporuplná osobnost se stala inspirací pro hru Tomáše Loužného a site-specific inscenaci Divadla MeetFactory . V zaniklém bazénu se potkají tři mimořádné herečky a pokusí se na tomto místě dávné slávy otevřít otázky po tom, co je krása a jak se jeví v nekonečnosti svého zániku.